Hlasy ze dvou kandidátních listin sečetla komise už hodinu před půlnocí.
Výsledek byl trochu překvapením. Do sedmičlenného zastupitelstva se dostal jen jeden kandidát z uskupení tvořeného místními lidmi z přípravného výboru obce, kteří několik měsíců předtím pracovali na rozjezdu nového sídelního útvaru.
Voliči zaškrtávali hlavně jména. Nejvíc z nich, celkem 91, dalo hlas lesníkovi Dušanu Hanzlíkovi ze Sdružení nezávislých kandidátů Polná a Květušín. Ten přitom ještě před dvěma lety mluvil o odtržení obce od armády skepticky.
Husté sněžení místní neodradilo
V sobotu ráno byl ještě výsledek velkou neznámou. Sněží. Stopu jediné hlavní silnice v obci, kterou kromě několika domů tvoří jen vlaková zastávka, kostel a budova obecního úřadu, pomalu zakrývá neprohrnutá vrstva. Nad vstupem do místa volebního okrsku visí česká vlajka.
Za dveřmi je koště s hadrem na ometání bot. Hned za ním stoleček s úřednicí, která voličům ustřihne růžek občanky a vydá dočasné potvrzení o trvalém bydlišti. Od 1. ledna 2016 musí totiž obyvatelé měnit v dokladech adresu. Kromě nových občanských průkazů to znamená nové řidičáky, zbrojní průkazy a změny bydliště u všech institucí.
První volič bere za kliku ještě za šera, volební urna čeká od sedmi ráno. „Vemte si koláčky, jsou domácí, volební,“ usmívá se předsedkyně komise, třiadvacetiletá Stanislava Pavlíčková.
Atmosféra je skoro sváteční, premiérová. Ani jeden z necelých dvou set obyvatel tu nemá s volbami zastupitelů zkušenost. Ještě před čtrnácti dny spadali pod správu vojenského újezdu.
„Moc vybavení tu nemáme,“ říká za přikyvování kolegyň Pavlíčková. „Není tu ani hospoda, ani prodejna, pojízdná sem nejezdí. Nakupujeme v Kájově nebo v Černé v Pošumaví. V budově, kde je obecní úřad, kdysi fungovala knihovna pod vojáky. Naštěstí zůstala pošta,“ vypočítává skrovnou občanskou vybavenost.
Nejvíc lidí sice žije v sousední osadě Květušín, přednost centra a obce dostala Polná na Šumavě s ohledem na své historické kořeny a místo u vlakové zastávky.
Polná na Šumavě je jednou ze šesti nových českých obcí, které vznikly začátkem roku po vyčlenění z vojenských prostorů. Má 194 obyvatel a rozlohu 1 916 hektarů. Armáda na obec převádí pozemky, vodní zdroje a čističky, veřejné osvětlení, bytové a rodinné domy. Také několik hektarů lesa.
„Úlohou zastupitelů teď bude zaevidovat majetek a začít s ním hospodařit,“ říká Eva Štíchová, která vedla v obci přípravný výbor. Ten volbami skončil, zastupitelé zvolí starostu po patnáctidenní lhůtě, pokud výsledek a průběh voleb někdo nenapadne. Až do voleb starosty bude místním politikům metodicky pomáhat správce určený ministerstvem vnitra.
Bývalá vedoucí prodejny potravin Štíchová byla přitom na druhém místě kandidátky tvořené přípravným výborem. Dostala se jen do pozice náhradnice v zastupitelstvu. Lidé, kteří dotáhli projekt obce až sem, se ocitli jako politici v druhé řadě.
„Zklamaná nejsem. Takový je život. Beru to jako volební výsledek a nikomu nezávidím. Jestli někteří z konkurenční kandidátky před lety odmítali odtržení od armády? Hodně lidí postupně názor změnilo. Teď jde o to, abychom zachovali obecní majetek a naučili se s ním hospodařit,“ uvažuje Štíchová.
