Lidmila Lavičková z Veselí nad Lužnicí je v 89 letech nejstarší předsedkyní...

Lidmila Lavičková z Veselí nad Lužnicí je v 89 letech nejstarší předsedkyní volební komise v Česku. | foto: Marek Podhora, MAFRA, MAFRA

Na volby dohlíží od roku 1947. Komisi peče buchty a kárá mladé, že nevolí

  • 37
U volební komise sedává už 67 let, poslední tři desetiletí v jejím čele. Devětaosmdesátiletá Lidmila Lavičková je nejstarší předsedkyní volební komise v Česku. Čiperná důchodkyně, která většinu života prožila s manželem ve Veselí nad Lužnicí, stále řídí auto a žije hlavně kulturou.

Zasednout ve volební komisi spolu s Lidmilou Lavičkou je pro ostatní členy radost, protože pravidelně připravuje bohaté pohoštění. „Napeču buchty, štrúdl a uvařím guláš,“ ukazuje usměvavá paní, která má stále energie na rozdávání. A její buchty jsou po celém městě pověstné. Tentokrát pro komisi připravila i pečený čaj.

Jak říká, celých 49 let dělala ve Veselí nad Lužnicí kulturu. Šéfovala kulturnímu domu. Poté odešla do důchodu, ve kterém se ovšem „neohřála“ ani rok a za nemocného kolegu nastoupila původně na čas jako ředitelka místního kina. „Mně se nejdříve moc nechtělo, ale pak jsem jim na to kývla,“ vzpomíná. A kino nakonec řídila dlouhých 28 let.

Pracovala do 86 let. Dnes si ve svých 89 letech konečně užívá zaslouženého důchodu. Ale doma se založenými rukama rozhodně nesedí. Stále například řídí auto. „Do Budějovic už nejezdím, spíš jen tady po okolí, třeba do Soběslavi nebo do Tábora,“ vysvětluje usměvavá babička.

„Hlavně mladí moc volit nechodí. Pak ale nadávají“

Miluje výlety do Prahy, kde žije její vnuk. „Tam jezdím vlakem, autem už se to nevyplatí a také se tam špatně parkuje,“ vypráví Lavičková a prozrazuje, že stále vlastní Škodu 125. „To je pro mne tak akorát,“ směje se důchodkyně.

Mezi její největší záliby patří kultura. Na koncerty a divadelní představení chodí pravidelně a vůbec jí nevadí, že některá viděla už mnohokrát. Kulturní akce navštěvuje nejen ve Veselí, ale právě i v Praze.

Z voleb v posledních letech je prý poměrně zklamaná. „Hlavně mladí moc volit nechodí. Pak ale nadávají, co všechno je tady špatně,“ poukazuje.

Nikdy ale neuvažovala, že by sama kandidovala. Je ale pyšná, že ani ona, ani její manžel, který už je řadu let po smrti, nemuseli vstoupit do partaje. „Prostě jsme dobře pracovali a problém jsme s tím nikdy neměli,“ říká pyšně.