Třiadvacetiletý Jan Adamík vymyslel a poté i otevřel malé muzeum piva v budově obecního úřadu na návsi ve Slavošovicích na Českobudějovicku.

Třiadvacetiletý Jan Adamík vymyslel a poté i otevřel malé muzeum piva v budově obecního úřadu na návsi ve Slavošovicích na Českobudějovicku. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Loni si založil pivní muzeum v samoobsluze, dnes je jedno z největších

  • 1
Sluchově postižený Jan Adamík si loni ve Slavošovicích na Českobudějovicku založil Malé Muzeum Piva. Bývalý koloniál si pronajal od obce, místnost opravil a poličky a regály si vyrobil sám. Dnes je muzeum jedno z největších v jižních Čechách a majitel plánuje rozšíření.

Pivní lahev se Janu Adamíkovi poprvé zalíbila ve třinácti letech. "Měla pěknou barevnou etiketu," vzpomíná. O devět let později si sluchově postižený truhlář založil vlastní pivní muzeum. "Nejdřív jsem sbíral jen lahve a plechovky," říká dnes třiadvacetiletý mladík.

Malé Muzeum Piva

Muzeum je otevřeno od dubna do listopadu každý den od 17 do 20 hodin.

Adamík ale bydlí hned naproti, zájemci si tak mohou individuální prohlídku domluvit kdykoli pomocí SMS a majitel se s nimi domluví.

Vstupné je navíc dobrovolné. Kontakt na muzeum je na stránkách www.pivodaj.webgarden.cz.

Jenže postupně se ze zalíbení stala vášeň a po nějaké době ho napadlo, že by mohl sbírat i jiné předměty související s konzumací a výrobou piva. Proto je v muzeu kromě stovek lahví k vidění také sbírka pivních tácků, podnosů, přepravek, víček, otvíráků a mnoho dalšího.

Jeho muzeum - i když má v názvu Malé - se řadí k největším v jižních Čechách. Navíc ve vybraných dnech zde návštěvníci můžou ochutnat i různé druhy piv evropských pivovarů.

Muzeum se nachází v budově bývalého koloniálu, který si minulý rok Adamík od obce pronajal za 1 500 korun ročně. Sám jej opravil, a jelikož je vyučený truhlář, vyrobil si poličky a regály, na kterých exponáty stojí. "Bylo to hodně práce, ale dělal jsem to s radostí," nastiňuje.

Truhlář plánuje rozšíření muzea, nejdražší je vybavení

Nyní plánuje, že si pronajme i další místnost a rozšíří svou sbírku. "Už se mi to sem nevejde, takže některé věci musí ležet na zemi nebo pod pultem," přibližuje Adamík. Pronajmutí dalších prostor i nákup nových exponátů ho prý bude stát dost peněz, s výdaji ale počítá. Jedna lahev jej po internetu přijde zhruba na 20 korun plus poštovné, některé vzácnější předměty stojí víc. Nejdražší je ale vybavení muzea a nájem.

Pokud vše půjde tak, jak má, na začátku příštího roku by mělo být rozšíření muzea hotové. Podle Adamíka stačí jen probourat zazděné dveře. "Vedle je další zhruba stejně velká místnost," vysvětluje.

Navzdory svému postižení je třiadvacetiletý Adamík zcela soběstačný. "Celé to byl můj nápad. Sběratelstvím počínaje, muzeem konče," říká. A prakticky vše si také sám zařizuje. Lahve shání, kde se dá. Od příbuzných ze zahraničí, po internetu přes nákupní portály, zajímavé kousky si dováží i z dovolených, má kontakty na sběratele z Evropy i zámoří a  jezdí na pivní festivaly.

"Ve své sbírce mám lahve ze Švédska, Ameriky, Německa, Jihoafrické republiky, samozřejmě i z Čech a mnohých dalších míst," upřesňuje. V Malém Muzeu Piva návštěvníci můžou najít také exponáty z dob Rakouska-Uherska nebo první republiky.