Divoká voda by měla na několik měsíců v roce zajistit zábavu tisícům vodáků. Do Loučovic, které se jen pomalu sbírají po krachu tamních papíren, by přinesla pracovní místa a také peníze z turistického ruchu.
Projekt kritizují kvůli předpokládaným dopadům na život v řece především ochránci přírody. Kvůli vodákům se měly od jara do podzimu kaňonem Vltavy valit desítky kubíků vody, tedy mnohem více, než kolik protéká korytem obvykle.
I přes výtky ochránců ale nakonec v roce 2015 projekt zastavilo až stanovisko energetické společnosti ČEZ. Podle ní by bylo nutné změnit manipulační řád Lipenské přehrady. Vypouštění vody z přehrady kvůli vodákům by uškodilo nejen přírodě, ale razantně by omezilo i produkci elektřiny v turbínách Lipna.
Místní sází na cestovní ruch
Od roku 2015 se obec na Krumlovsku snaží s připomínkami ekologů i energetiků vypořádat. A podle starosty Jana Kubíka je možným řešením obnovení slavného Spirova kanálu.
Unikátní technické dílo z přelomu 19. a 20. století nemělo ve své době obdoby. Dnes je zavezené odpadem z papíren.
Ten vede od Loučovického jezu až ke Spirově elektrárně ve Vyšším Brodě. Všechna díla vznikala na přelomu 19. a 20. století. V 70. letech byl ale kanál zavezen odpadem z papíren.
„Naším záměrem je s pomocí dotace ministerstva životního prostředí zlikvidovat ekologickou zátěž této zavážky. Ve druhé části projektu bychom se pak mohli pustit do projektování úprav kanálu tak, aby mohl sloužit nejen k vodáckým účelům,“ říká Kubík.
Ví, že původní projekt divoké vody půjde dotáhnout do konce za současných podmínek velmi obtížně. Spirův kanál by některé problémy vyřešil. Předně by vodu vedl mimo národní přírodní rezervaci Čertova stěna – Luč.
„Tím pádem by mohl být tento projekt akceptovatelný i ze strany ekologů. Voda by se pak zachytávala ve vyrovnávací nádrži, která je pro zachytávání vody ve špičkách stvořená. Věřím tomu, že i nabídka v kanále by byla vodácky atraktivní. Rádi bychom celý kanál včetně elektrárny navíc prezentovali jako technickou památku a další turistický cíl, protože se jednalo o krásné technické dílo, které ve své době nemělo v Evropě obdoby,“ míní starosta s tím, že kdyby vše vyšlo, mohlo by obnovení vodní elektrárny ve Vyšším Brodě zajímat i energetiky.
Loučovice sází po krachu místních papíren na rozvoj cestovního ruchu. Mimo projektu divoké vody připravují i propojení sjezdovek z Lipna nad Vltavou. „Tam pokračujeme ve výkupu pozemků a přípravě potřebné dokumentace. V současné době je tenhle projekt už mnohem dál, u využití řeky jsme pořád na začátku,“ míní starosta.
„Bylo by to plýtvání vodou“
Mezi odpůrce původního projektu divoké vody patří loučovický učitel Jaroslav Jonáš. I ten by obnovu technické památky s výhradami uvítal.
„Ani nový projekt by neřešil to, co se stane s korytem řeky mimo rezervaci. A ta je třeba cenná i z geologického hlediska. Spirův kanál by si jistě obnovu zasloužil. Ale nemyslím si, že by to vyřešilo zásadní rozpor, který měl s původním projektem ČEZ. Stále by to znamenalo odstávku elektrárny na Lipně na několik měsíců a nemyslím si, že by ztrátu nahradila elektrárna ve Vyšším Brodě. Navíc v letech, kdy celé Česko svírá sucho, by to bylo i jednoznačné plýtvání vodou,“ upozorňuje Jonáš.
Stanovisko ČEZ k návrhu případné změny manipulačního řádu, které si v roce 2015 vyžádal Jihočeský kraj, stále platí. „I nadále zastáváme názor, že případná změna by se musela stát součástí nového Manipulačního řádu a v rámci vícestranné dohody by měly být brány v potaz připomínky všech dotčených subjektů. Současně je třeba jasně definovat, k čemu má vodní dílo na Lipně sloužit. V souladu a rovnováze je třeba udržovat hlavní pilíře, které vodnímu dílu dali do vínku jeho stavitelé, když jej před více než 50 lety spouštěli,“ vysvětluje Martin Schreier, mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje.
Hlavními pilíři jsou přitom regulace stavu vody a výroba elektřiny. „Časem přibyly ještě další ve vztahu k Jaderné elektrárně Temelín. Dodávka chladicí vody a také záložní zdroje k takzvanému ‚startu ze tmy‘. Pokud k nim přibude případná další priorita, je třeba jasně definovat a vzít v potaz výše uvedené ztráty, které s takovou skutečností budou spojené, a určit, kdo tyto ztráty ponese,“ dodává.
K tomu, že by ČEZ ztrátu vynahradilo využívání další elektrárny pod Lipnem, je skeptický. Lipno je příliš výkonné a nedá se jen tak nahradit. „Vodní elektrárna Lipno I. je mimořádně efektivní a umí díky 160metrovému spádu přivaděče spotřebovat nejméně vody na jednu vyrobenou MWh ze všech akumulačních vodních elektráren v Česku,“ dodává Schreier.
