Dříve tu byli vojáci, nyní obývají Mariánská kasárna umělecká díla.

Dříve tu byli vojáci, nyní obývají Mariánská kasárna umělecká díla. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Mariánská kasárna hlásí: Otevřeno! Proměnila se v kulturní centrum

  • 1
Za třináct měsíců se budějovická Mariánská kasárna proměnila v Galerii Mariánská. Řemeslníkům se podařilo přestavět větší část strohého rozlehlého vojenského areálu na kulturní centrum, který hraje barvami. V září se otevře i jižní část slavné budovy.

Památkově chráněná budova s vysokými stropy a velkými ubikacemi, v nichž nocovali jako vojáci i Fráňa Šrámek, Jaroslav Hašek a Václav Havel, se díky  novému vybavení a pastelovým barvám překvapivě zútulnila.

„Je to naplnění ideální představy. Dům není zničený, je opravený, drží se tu kulturní tradice haškovská a havlovská a současně se to naplňuje životem. Jsem spokojený i s korektním památkovým řešením a přeju všem zainteresovaným, aby to fungovalo,“ řekl šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec při prohlídce druhého patra jižního křídla, které je zaplněné díly výtvarníků z cyklu Umění ve městě.

Mariánská kasárna

První budějovická kasárna vyrostla na rohu Pražské a Husovy třídy zásluhou právovárečných měšťanů v letech 1843 až 1844. Klasicistní budovu navrhl Josef Sandner. V roce 1874 byla postátněna a přejmenována na Mariánská kasárna podle blízkého sousoší Panny Marie Budějovické. Byl v nich 91. pěší pluk, v němž sloužil Fráňa Šrámek a za první světové války i Jaroslav Hašek. Nacházela se zde vojenská věznice, na dvoře se do roku 1901 popravovalo. V letech 1957 až 1959 zde absolvoval vojenskou službu i Václav Havel. Po roce 1989 zde byly obchody, služby i třídy gymnázia a objekt chátral. V roce 2005 se kasárna stala kulturní památkou.

Sochy však nejsou schované jen za dveřmi jednotlivých síní. Několik děl včetně koně výtvarnice Barbory Hapalové si můžete prohlédnout už na přístupové chodbě s klenutými stropy, housenky sochaře Kurta Gebauera zase vylézají z oken na fasádě do Husovy ulice.

„V kasárnách jsem nikdy výstavu nedělal a ještě v pondělí ráno jsem si říkal, že není možné, abychom to stihli do vernisáže připravit, protože tu ještě probíhaly i stavební úpravy. Ale povedlo se a z výsledku mám velkou radost,“ říká sochař Michal Trpák, který je organizátorem Umění ve městě.

„Výstavní prostory jsou tu krásné, velkorysé. Galerie má opravdu formát evropských velkoměst,“ ocenil.

Interiérová výstava k Umění ve městě, které předvádí sochy lidem přímo v budějovických ulicích, je první, ačkoli jde už o osmý ročník letní kulturní akce.

„Návštěvníci tu nahlédnou do ateliérů jednotlivých výtvarníků, kteří se představují ve městě. Není tu nic jen od Saši Koláčkové, která má většinu prací tak rozměrných, že je není možné instalovat v galerii,“ popsal Trpák.

Od září s kavárnou i recepcí

Kdyby vlastníka bývalých kasáren netlačil letní termín budějovické výstavy, rozlehlé jižní křídlo historické budovy by nechal pro veřejnost zavřené až do září. Ačkoli podle stavebního projektu už je obnova hotová, řemeslníci ještě potřebují čas na úpravy dalších výstavních síní a zázemí galerie.

„V plné parádě s novou recepcí, kavárnou a další velkou výstavou představíme lidem celé nové kulturní centrum začátkem září,“ slíbil Vít Kršul, zástupce vlastníka budovy, jímž je realitní kancelář LFIC. Celkové náklady na přestavbu si vyžádaly 97 milionů korun, necelou polovinu pokryl investor z evropských dotací.

Galerie Mariánská je otevřena od pondělí do soboty od 10 do 18 hodin. Za plné vstupné zaplatíte 90 korun, zlevněné vyjde na polovic. Do výstavních prostor se dostanete novým vstupem z Husovy ulice, ale i vchodem z Mariánského náměstí nebo z ulice Jaroslava Haška přes parkoviště ve dvoře.

„Je to tady nesmírně příjemné, ale je důležité, aby také pomohlo město. Všude už zjistili, že tam, kde je kultura, se daří i ekonomice. Proto všechna rozumná města dělají kulturu, až se z nich kouří,“ zdůraznil sochař Kurt Gebauer.