Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Masné krámy, legenda mezi českými restauracemi, slaví 650 let

  11:03aktualizováno  11:03
Říká se: Kdo navštívil město pod Černou věží, ale nezašel na pivo do Masných krámů, jakoby ani v Českých Budějovicích nebyl. Legendární restaurace je po pražské hospodě U Fleků zřejmě největším českým pivním kultem. V těchto dnech si připomíná dvě významná výročí.

Těsně před otevřením první restaurace Masné krámy 1. října 1954. | foto: archiv Budějovického Budvaru

V únoru roku 1364 přijel do Českých Budějovic císař Karel IV. V královském městě ho přivítal zápach močůvky a pobíhající prasata. Slavný vladař konšelům vytkl, že se jeho kůň musel brodit ve svinčíku, a nařídil zbourání masných krámů. Ty původně stály na rynku, nynějším náměstí Přemysla Otakara II.

Tehdy se začala psát historie budoucího pivního svatostánku v Krajinské ulici. Slavné místo tak letos slaví 650 let od přesunutí a 60 let od chvíle, kdy tam výčepní roztočili první dvanáctku.

„Z Masných krámů se během let stala kultovní pivnice, zázemí pro štamgasty různých profesí, symbol Budějovic, důležitý orientační bod, místo pro schůzky i významný turistický cíl,“ upozorňuje historik Ivo Hajn z Budějovického Budvaru.

Původní masné krámy tvořilo pár dřevěných budek na náměstí. Vznikly na přelomu 13. a 14. století a první písemná zmínka pochází z června 1336.

Masné krámy v Českých Budějovicích byly v polovině 30. let 20. století sídlem

Masné krámy v Českých Budějovicích byly v polovině 30. let 20. století sídlem drobných obchůdků a koloniálů.

Město v tomto létě zaplavila povodeň a těžce zasáhla obchody řezníků a hokynářů. Kvůli hygieně a šířícímu se zápachu se na rozkaz Karla IV. masné krámy přesunuly do Krajinské ulice.

Stavba pochází zřejmě z roku 1554

Nebyla to náhoda. Ve středověku tam žilo mnoho řeznických mistrů a ti začali brzy v nové dřevěné budově zpracovávat a prodávat své maso.

Zděná stavba bazilikového půdorysu pochází s největší pravděpodobností z roku 1554. Prostřední vysoká hala sloužila obyvatelům, kteří odtud vcházeli do jednotlivých řeznických krámků v postranních nižších halách. Zvenčí existovaly samostatné vstupy pro zásobování. Od roku 1587 byla součástí zadní části i kuchyně pro chudinu. Dodnes se dochoval západní renesanční štít s cimbuřím a střílnami na atice, vlastní štít tvoří takzvané vlaštovčí ocasy. Východní, původně také renesanční průčelí, doznalo změn kolem roku 1831.

Takto vypadal objekt na rohu Krajinské a Hroznové ulice před přestavbu v 50....
Interiér restaurace Masné krámy před otevřením v roce 1954.
Takto vypadala budova masných krámů v roce 1912.

Krámky po přestavbě v průběhu 19. století fungovaly až do roku 1899. Vedle prodeje tam do posledních let řezníci poráželi i drobnější zvířata včetně telat.

„Když budovu definitivně opustili řezníci a přesunuli se do nových městských jatek na Pražském předměstí, nastěhovali se do prázdných kotců různí vetešníci, prodejci proutěného a jiného méně luxusního zboží. Vzhledem k tomu, že se každý vlastník staral, anebo také nestaral, pouze o svůj kotec, objekt jako celek chátral. Po druhé světové válce bylo dokonce vydáno rozhodnutí o demolici masných krámů,“ líčí Hajn.

Rekonstrukce podle architekta Jaroslava Fidra

Na poslední chvíli se podařilo historický objekt zachránit. Přišel však nový problém. Co s ním? Zřídit tam tržnici ovoce a zeleniny, nebo snad výstavní síň? Nakonec zvítězil návrh přeměnit budovu ve stylovou restauraci. Rekonstrukce se v roce 1952 ujal architekt Jaroslav Fidra, který vhodně využil vnitřní dispozice. Ponechal původní členění na samostatné kotce, vstupy z ulice nechal zazdít a proměnil je tak v útulné boxy.

Své dveře otevřela pivnice poprvé 1. října 1954 a brzy si vysloužila vynikající pověst pro svou velikost, dobré jídlo a pivo z Budvaru.

Během obnovy se podařila mimo jiné odkrýt renesanční freska medvěda. Ta odkazuje na Rožmberky, kteří odvozovali svůj původ od italského šlechtického rodu Orsini. Orsa znamená italsky medvědice a právě tímto zvířecím motivem se zejména poslední rožmberští vladaři hlásili ke starobylému rodu. Rožmberkové vedli spor s královským městem a zakazovali svým poddaným prodávat do Českých Budějovic dobytek. Medvěda si dodnes mohou návštěvníci Masných krámů prohlédnout nad jednou kójí.

Vyhlášená pivnice si vedle turistů brzy našla i své štamgasty. Ti se denně scházeli „Na hříbku“ v koutu restaurace. Přestože se tam za běžných podmínek vešlo kolem patnácti lidí, více než dvojnásobný počet žíznivců byl denním standardem.

Pravidelně přicházel i Mišík

Bavili se historkami, často diskutovali v několika řadách, domlouvali kšefty a pili jedno pivo za druhým. Občas všední dny v Masných krámech zpestřila vzácná návštěva, zastavovali se tu i uznávaní muzikanti. „Když se řekne České Budějovice, hned se mi vybaví Masné krámy. S kapelou jsme se tam vždy před koncertem zašli na pivo. Teď už bohužel přijedeme vždy jen na otočku,“ vzpomíná zpěvák Vladimír Mišík, který od 70. let minulého století jezdí na jih Čech se svou kapelou ETC.

Zápis se zasedání Přátel Masných krámů v roce 1966.

Zápis se zasedání Přátel Masných krámů v roce 1966.

Příznivce si našla pivnice i v cizině. V roce 1965 vznikl v rakouském Linci Klub přátel Masných krámů. Jedinou a nejčestnější povinností byla návštěva restaurace jednou do roka. Že se výjezdních zasedání účastnili členové mnohem častěji, potvrzuje dochovaná kronika.

Rakouské kolegy po roce napodobili budějovičtí pivaři, kteří ustanovili sekci Přátel Masných krámů. Oba spolky se spojily heslem: Pivní přátelství bez hranic, Grenzenlose Bierfreundschaft.

Na začátku hospody byla šatna, kam si příchozí musel dát věci. Když hodil bundu přes židli, pivo nedostal. U toalet seděla starší paní a vybírala drobné za jejich použití. Stávalo se, že cizinci o tom nevěděli a museli se s útrpným výrazem vracet ke stolu pro mince. Další paní zase jezdila s vozíkem plným piv a ládovala hostům jedno za druhým. Pro zajímavost: v 60. letech stála dvanáctka 1,90 koruny.

„Jakoby se otevřel ráj na zemi“

Před pivnicí často postávalo i několik kočárků. To když někdo ze štamgastů udělal radost manželce a vyvezl ratolest na čerstvý vzduch. Když děti plakaly, kolemjdoucí ženy je pohoupaly. Podle pamětníků se prý někdy přihodilo, že někdo kočárek před hospodou zapomněl. To pak bylo doma zle.

Po povodních v létě 2002 byly i kvůli nejednotnému postupu vlastníků Masné krámy na pět let uzavřené. Po rozsáhlé rekonstrukci přivítaly pivaře znovu 5. prosince 2007.

Restaurace Masné krámy se dočkala znovuotevření v roce 2007.

Restaurace Masné krámy se dočkala znovuotevření v roce 2007.

„Jakoby se otevřel ráj na zemi. Bůh všech českých hospod přivřel včera šibalsky jedno oko a zaklepal na bránu do stánku zvaného Masné krámy. Stalo se, že po pěti letech se sešli štamgasti Masných krámů zase vedle sebe,“ popisoval tehdy v reportáži redaktor MF DNES Antonín Pelíšek.

Někteří nemohli ani dospat. Jeden dostal z rozčilení břišní koliku, dalšímu naskočila při dosednutí na své místo husí kůže a pár starých kamarádů zamáčklo slzu.

Štamgasti mají svůj stůl v restauraci dodnes a pořádají u něj i malé výstavy. „Řada lidí je hrdá, že zde má stálou židli. Snažím se alespoň jednou týdně mezi přátele zajít, dát jedno dvě piva, pokecat. Nejraději máme, když v tancích dochází kroužkovaný ležák a pivo je trochu kalné. Když ještě žil Antonín Šebesta, vždycky jsme mu volali, že už teče, a on rychle přiběhl třeba jen v pantoflích na pár kalných,“ usmívá se Ivo Hajn.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaroslav Hlach z Plava vzpomíná na povodně před patnácti lety u nového mostu...
Vybavuji si solidaritu lidí, vzpomíná na povodně bývalý starosta Plava

Uplynulo 15 let od týdne hrůzy, který připravily lidem z Plava na Českobudějovicku povodně. Obec se nacházela přímo na ráně přelivu a následnému velkému...  celý článek

Zraněný čáp ležel na dálnici D3 poblíž sjezdu na Soběslav.
Zraněného čápa ležícího na D3 zachránili dálniční policisté

K neobvyklému zásahu na dálnici D3 vyjížděli dopravní policisté na Táborsku. Zachraňovali tam zraněného čápa, kterému hrozilo, že skončí pod koly aut. Díky...  celý článek

Záchrana lyžaře ve skiareálu Plešivec v Krušných horách.
Zraněnou turistku vytáhl z šumavské divočiny vrtulník záchranářů

Padesátiletou turistku, která se v úterý zranila při túře na šumavském vrcholu Smrčina, transportoval do nemocnice vrtulník záchranářů z Plzeňského kraje....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.