Novým Hradům vyšlo celkem devět projektů, s tím se žádné jihočeské město podobné velikosti nemůže měřit. Na jednoho obyvatele získala radnice 29 187 korun.
Dotace pro města v krajiČeské Budějovice 33 projektů Tábor 21 projektů Písek 9 projektů Strakonice 12 projektů Jindřichův Hradec 12 projektů Český Krumlov 10 projektů Prachatice 4 projekty Milevsko 4 projekty Třeboň 4 projekty Týn nad Vltavou 5 projektů Dačice 4 projekty Vimperk 6 projektů Sezimovo Ústí 2 projekty Soběslav 2 projekty Kaplice 8 projektů Vodňany 7 projektů Blatná 2 projekty Veselí nad Lužnicí 2 projekty Bechyně 0 projektů Hluboká n. Vltavou 7 projektů ... Nová Bystřice 6 projektů Nové Hrady 9 projektů Pozn.: V boxu je 20 největších měst v kraji a dvě, kterým se daří nejlépe čerpat dotace. Číslo vlevo udává částku proplacenou z dotací k únoru 2016, číslo vpravo přepočet získaných peněz na jednoho obyvatele. |
Aktivita a připravenost. To jsou hlavní faktory, proč některá města dokázala na své projekty získat podporu v řádech desítek milionů, zatímco jiná pouhý zlomek. Nebo vůbec nic.
„Snažili jsme se průběžně připravovat. Když pak bylo třeba, věnovali jsme tomu maximum. V drtivé většině jsme projekty psali ve spolupráci s lidmi, kteří měli fantastickou místní znalost. Jsou věci, které vám agentura z Prahy těžko připraví, protože tu nezná prostředí,“ řekl starosta Nových Hradů Vladimír Hokr (Občané pro zdravé město).
V Nových Hradech se tak díky evropským dotacím podařilo opravit řadu památek a infrastruktury.
„Zásadní jsou pro město vždycky komunikace a chodníky. Dále jsme opravovali radnici, Buquoyskou hrobku, opevnění, kovárnu. Rekonstruovali jsme náměstí, dělali jsme také mateřskou školu. Z jednoho objektu jsme vytvořili spolkový dům, který tu chyběl. Dnes máme v přízemí muzeum, nahoře sály a zázemí spolků,“ vypočítal Hokr.
A město si dělá zálusk na další dotace v novém programovacím období, kde již nebude regionální operační program (ROP), ale Integrovaný regionální operační program (IROP).
„Je to o aktivitě. Pro nás slovo projekt a ROP nikdy nebyly nadávky. Byť byly momenty, kdy to nebylo jednoduché, tak jsme rádi za každou korunu, kterou jsme pro město získali. V tom pokračujeme i teď, připravujeme projekty a žádáme v novém programovacím období v IROP,“ konstatoval starosta.
Větřní bez koruny z dotací
Naopak na druhé straně tabulky je Bechyně, Větřní nebo Lišov. Tato města získala z evropských dotací naprosté minimum peněz či jako v případě Větřní vůbec nic.
Bechyně jako žadatel nebyl úspěšný v jediném projektu, ovšem místní Základní škola Františka Křižíka, kterou město zřizuje, získala 1,2 milionu korun.
V Bechyni je od loňského podzimu nový starosta Pavel Houdek (Občané pro Bechyni). Ten věří, že v následujících letech bude město úspěšnější.
„Zjišťoval jsem možnosti dotace na opravu chodníků, ale bohužel byly vypsány tak, že bychom měli málo bodů, a neměli jsme šanci. Nyní žádáme o dotaci pět milionů na velkokapacitní cisternu. Budeme také zpracovávat dokumentaci na rekonstrukci hasičské zbrojnice. Tam je velká šance,“ poukázal.
Velmi úspěšným jihočeským městem je Nová Bystřice. Ta díky evropským dotacím opravila místní silnice a kulturní dům, který se stal společenským centrem města. Největším projektem byla rekonstrukce kulturního domu s evropskou dotací 35 milionů korun.
„Je to úžasná věc, protože je to jediné možné místo k setkávání lidí. Každý měsíc tam pořádáme divadlo pro děti, takže kulturně žijí i ti nejmenší. Rekonstrukcí jsme získali nejen kulturní dům pro plesy, navíc tam vzniklo informační středisko a knihovna města,“ vypočítal starosta Vladimír Bláha (ČSSD).
„Důležité je mít v šuplíku hodně projektů a mít na ně připravená veškerá povolení. Dotační titul se objeví tři měsíce před podáním žádosti a to by jinak nešlo stihnout. A druhou věcí je mít peníze pro dofinancování nebo mít zajištěné úvěry,“ dodal novobystřický starosta.
Týn vsadil na turistický ruch
Z větších měst byl velmi úspěšný také Týn nad Vltavou. Ten uspěl s pěti projekty za více než 100 milionů korun.
„Dotacemi jsme se zabývali hned po nástupu na radnici v roce 2010. Udělali jsme změny v systému přípravy dotací, zapojili jsme i lokální místní akční skupinu. Naše dotační oddělení je jeden a půl člověka, což je na město naší velikosti maximum. Nepodávali jsme pak moc žádostí, soustředili jsme se na to, co mělo smysl,“ poukázal starosta Václav Šnorek (ODS).
Město rekonstruovalo sokolovnu, plovárnu, která byla zničená od povodní 2002, udělalo dvě etapy vltavské cyklostezky a vytvořilo novou interaktivní expozici v místním muzeu. Většina peněz tak šla na turistický ruch.
„Město má potenciál, který by se dal umocnit. Začali jsme cyklostezkou, po které se k nám dostává spousta turistů,“ dodal Šnorek.
Pokud bychom do výčtu zařadili i obce, pak by celkově vyhrál Boršov nad Vltavou. Obec na Budějovicku dokázala uspět s pěti projekty za více než 63 milionů korun. To znamená, že na počet obyvatel by byla výrazně lepší než Nové Hrady.
