Do církve vstoupil v osmnácti letech při studiích na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Přemluvil ho starší bratr, který je také knězem. Na fakultě tehdy ale vydržel jen půl roku.
„Rodiče byli z mého rozhodnutí stát se knězem překvapení. Sami do kostela nechodili a já nikdy nevěřil ani na Ježíška. Víc jsem si ale tenkrát užíval Prahu, než studoval,“ přiznává Michal Balek.
Po odchodu ze školy se živil jako dělník, sanitář, průvodce či údržbář. Studium dokončil až na druhý pokus. Poté, co se v osmadvaceti letech vrátil na teologickou fakultu, byl již církevním kazatelem.
„Měl jsem na starosti farnost v Kutné Hoře. Přes týden jsem studoval v Praze a o víkendu se staral o farnost,“ vzpomíná Balek.
Před příchodem do Strakonic působil pět let jako kaplan v pražské Thomayerově nemocnici.
„Volali mě k onkologicky nemocným pacientům, ženám, kterým při porodu zemřelo dítě, psychicky nemocným dětem, lidem po amputaci. Byla to nelehká služba. Ale když jsem od nich odcházel a oni se cítili lépe, byl jsem přesvědčen, že tato práce má smysl,“ hodnotí Balek.
Po šesti letech odejde do zálohy
Do armády ho přivedla potřeba změny. „Chtěl jsem svůj profesní život proložit něčím, co mě posune dál. Navíc to byla výzva. Je mi pětačtyřicet let. Byl jsem zvědavý, jestli ve svém věku zvládnu vojenský výcvik a budu stačit těm mladším,“ vysvětluje kapitán Balek.
S vojáky chce sdílet jejich radosti i starosti. „Měla by to být práce kaplana. Vojáci jsou taky jen lidé a jeho úkolem není poučovat nebo říkat, co mají dělat. Měl by mezi ně vnášet dobrou náladu. Kaplan je zároveň vázán zpovědním tajemstvím. Co mu řeknou, zůstane jen u něj,“ podotýká Balek.
Vstupem do armády se stal zaměstnancem ministerstva obrany. Ve své církvi tak momentálně zastává pozici duchovního ve specifických službách. Službu kněze však může vykonávat i nadále. Může křtít, oddávat, sloužit bohoslužby.
Kvůli službě u protiletadlového pluku se přestěhoval z Prahy do Písku. „Kousek od mého nového domova působí husitský sbor. Paní farářka se na spolupráci se mnou prý již těší,“ říká Balek.
V Armádě České republiky momentálně slouží tři desítky vojenských kaplanů. Do služby jsou vysíláni na základě písemného návrhu představitele své církve a na základě získaného společného pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví.
Služba vojenského kaplana nemá za cíl získat nové členy pro svou víru či církev. Je časově ohraničena, standardní délka služby je šest let. Pak odchází kaplan do zálohy a zpět do služeb své církve.
