Součástí modernizace byla i stavba výtahů, úpravy podchodů a nástupiště na...

Součástí modernizace byla i stavba výtahů, úpravy podchodů a nástupiště na nádraží ve Veselí. | foto: Lukáš Marek, MF DNES

Před České Budějovice a dost. Skončí moderní koleje z Prahy v polích?

  • 8
Na trati z Českých Budějovic do hlavního města skončila na začátku května modernizace pětikilometrového jihočeského úseku železnice mezi Horusicemi a Veselím nad Lužnicí. Na zahájení zbylých tří částí budou cestující čekat roky.

Nůžky pořádně nabroušené, pak několik střihnutí a už bouchají lahve sektu. Koleje z Budějovic do Prahy jsou zase o kus modernější a rychlejší. Tentokrát u Veselí nad Lužnicí, kde 5. května slavnostně ukončili stavbu nové železnice v délce pěti kilometrů. Už brzy navíc přibude dalších jedenáct z Tábora do Sudoměřic.

I díky tomu mají letos v prosinci na trase začít jezdit expresní vlaky, které stihnou cestu z krajského do hlavního města za dvě hodiny a pár minut. To je zrychlení skoro o dvacet minut oproti současnému stavu. Další výhled už tak veselý není.

Na trase koridoru Praha - Budějovice chybí zahájit modernizaci a přidání dalších kolejí na třech úsecích. Konkrétně Sudoměřice - Votice, Doubí - Soběslav na Táborsku a Nemanice - Ševětín na Českobudějovicku.

Dva z nich mají značné problémy a termín začátku prací je nejistý. Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) přitom v minulosti slibovala dokončení v roce 2020. To už se určitě nestihne.

„Nejnadějnější je část Sudoměřice - Votice, která je nejdál v přípravě a dokončujeme výkupy pozemků. Za normálních okolností bychom začali letos,“ sdělil Pavel Surý, generální ředitel SŽDC.

Úsek Horusice - Veselí nad Lužnicí

Modernizace železniční tratě z Horusic do Veselí nad Lužnicí, která je součástí IV. železničního koridoru, skončila 5. května 2016. Práce zahájila společnost Eurovia CS na jaře roku 2013 a stavba stála přes 1,6 miliardy korun bez DPH, schválený příspěvek Evropské unie z toho činí 1,094 miliardy korun. Stavba zahrnovala především zdvoukolejnění dalšího úseku na trase z Českých Budějovic do Prahy. Tentokrát v délce pěti kilometrů. Po modernizované železnici je možné jet rychlostí160 km/h. Na nádraží ve Veselí nad Lužnicí je zrekonstruované nástupiště včetně podchodu, bezbariérový přístup zajišťují výtahy.

Jenže i tato stavba má stejně jako desítky dalších problém s platným posudkem EIA, který řeší její vliv na životní prostředí. Zástupci státu marně vyjednávají u Evropské komise, kde se snaží o kompromis, aby staré EIA platily i pro nový zákon. Ministerstvo dopravy proto připravilo i krizový plán, jak připravit nové posudky. S ním ovšem hrozí zdržení až o dva roky.

Problémy na posledním úseku

„U úseku Soběslav - Doubí jsou výkupy v první polovině a očekáváme složitější stavební řízení,“ pokračoval Surý. Jako zakletá je pak část ze Ševětína do Nemanic v Budějovicích.

Už v lednu roku 2015 MF DNES informovala, že ministerstvo dopravy připomínkuje vyhledávací studii. Nyní, o rok a čtvrt později, nenastal takřka žádný posun. Nejistota panuje především kolem stavby Chotýčanského tunelu za několik miliard korun.

„Je na rozhodnutí státu, zdali a kdy se pustí do modernizace této části. Stavbu posuzuje z hlediska ekonomiky. Pro Jihočeský kraj a jeho obyvatele je to klíčové. Centrální komise ministerstva by měla letos rozhodnout,“ zmínil Ivan Študlar, poradce hejtmana pro dopravu.

O tom, že pojedou vlaky na trase Budějovice - Praha slibovaných 90 minut, si tedy mohou zatím cestující nechat jen zdát. Kraj má o úsek Nemanice - Ševětín obavy, a tak ho zařadil mezi projekty evropského regionu Dunaj - Vltava, což by v budoucnu mohlo pomoci s uskutečněním mnohamiliardové akce.

Zajímavě pak porovnal současnou modernizaci železnice s její stavbou Martin Borovka, generální ředitel firmy Eurovia. Ta měla rekonstrukci úseku Veselí - Horusice na starost.

„Trvala stejně dlouho jako stavba dokončená v roce 1874. My máme nejrůznější špičkové technologie, jim tehdy stačilo 2 000 dělníků, 400 zedníků, 120 kameníků a 2 500 povozů. Během stavby se upili jen čtyři dělníci. Jsme sice rychlejší než naši předci, ale normy, procesy či vyhlášky nás blokují daleko víc, než si myslíme,“ dodal Borovka.