Alena Jannacková už roky tráví každý podzim při výrobě moštu. Osmdesátiletá žena je v Mirovicích už 15 let předsedkyní místního sdružení Českého zahrádkářského svazu, tamní moštárnu sledovala od roku 1979 a v roce 2004 se stala její vedoucí.
Letos ale možná bude bez práce. Mošt není z čeho dělat. Až 21. září na výborové schůzi budou mirovičtí zahrádkáři rozhodovat, jestli vůbec moštárna spustí provoz. „Vidím to velmi špatně. Jsme velká moštárna. Musíme denně zpracovat dva až tři tisíce litrů moštu, protože včetně mě tu pracuje 17 důchodců a ty bychom jinak nezaplatili,“ řekla Alena Jannacková.
Za špatnou úrodu mohou podle ní vysoké teploty. „V březnu a dubnu byly stromy, hlavně jabloně, dobře nakvetlé. Pak jablka kvůli suchu pořádně nevyzrála a začala po odkvětu padat už jako malá jablíčka,“ vysvětlila Alena Jannacková.
Za léta praxe vypozorovala, že se podobná situace opakuje v pravidelných intervalech. S nekvalitními jablky, která ale nejsou nahnilá, mohou do mirovické moštárny lidé přijet i tak. „Spolupracujeme s firmou, která vykupuje padaná jablka. Odváží je do zahraničí, kde se z nich dělají esence s jablečnou vůní. Vykupujeme je v úterý a sobotu,“ podotkla Jannacková.
Podobně mluví i další výrobci moštů v kraji. V Třeboni začali moštovat předminulou sobotu. „Lidí chodí velmi málo. Je to teplem, jablka jsou tak malá, že opadají, a lidé je nestačí ani zpracovat,“ potvrzuje za tamní provozovnu Jan Holický. V Třeboni dělají i mošt mixovaný z jablek a hrušek. „I těch je ale málo. Budeme v moštárně každou sobotu od 13 do 15 hodin,“ upřesnil.
V Nových Hodějovicích na Budějovicku začali moštovat poslední srpnový den. A současně tak oslavili 130 let od začátku moštování. „Podle naší statistiky byl na úrodu opravdu silný rok 2001. Tehdy jsme udělali mošt ze 40 tun jablek. Letos to bude mnohem slabší,“ porovnal Milan Syrovátka z Hodějovic. Lidé tam mohou ovoce dodat každé pondělí od 14 do 17 hodin.
S faktem, že sucho dalo úrodě pořádně zabrat, souhlasí i Karel Matula z moštárny a palírny v Dačicích na Jindřichohradecku. „Na zahrádce doma někdo stromy zaléval, ale v sadech to bylo špatné. Na moštování však lidé přijdou určitě. Nevadí nám ani menší jablka, jsou někdy sladší,“ řekl Matula.
Na pálenku mohou být i menší jablka
Lépe než moštárny jsou na tom palírny, které využívají různé druhy ovoce. Například v Milenovicích na Písecku odstartovala sezona pěstitelského pálení v červnu. Pálenice přijímá letní druhy ovoce na zpracování a přípravu kvasů. Lidé mohou vozit jablka, hrušky, třešně, višně, mirabelky, meruňky i broskve.
„Na pálení nemá vliv ani to, že jsou třeba menší jablka. Horší je to letos se švestkami,“ informoval za milenovickou palírnu Marek Fučík.
Také pěstitelská palírna Lihovaru Poněšice na Budějovicku má dveře pro své zákazníky otevřené každý pracovní den odpoledne. Zákazníci mohou přinést ovoce i kvas, lihovar zpracovává obojí.
„Co se týká třešní, byl letos lepší rok než loni. Lidé vozili i mirabelky, tam úbytek proti minulým letům nebyl, a teď nám přivážejí švestky. Je ale pravda, že si zákazníci stěžují na sucho. Padá jim ovoce, jsou z toho poměrně nešťastní, protože neví, co s ním,“ popsala za Lihovar Poněšice Klára Ledajaksová.
Dodala, že i pro palírnu je důležité, aby bylo ovoce dostatečně zralé. „Bude to asi trochu složitější sezona. Pálit ale bude co. Jsme optimisté. Lidé volají, myslíme, že tak špatné to nebude,“ usmála se Ledajaksová.
