Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mrazivý rekord Litvínovice drží už 85 let. Tehdy tam naměřili -42,2 °C

  9:22aktualizováno  9:22
Ráno 11. února 1929 naměřili v Litvínovicích u Českých Budějovic minus 42,2 stupně Celsia. Od té doby nebyl tento rekord překonán. Meteorolog Ivo Rolčík, který má měřicí stanici na Šumavě věří, že brzy naměříme i minus 50 stupňů Celsia.

Lovec mrazů Ivo Rolčík letos v zimě ještě nevytáhl zimní bundu. Pro něj je větší mráz až při minus 15 stupních. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Velké teplotní výkyvy a extrémní počasí. To jsou podle meteorologa Ivo Rolčíka z Volar na Prachaticku znamení, že by mohl brzy padnout 85 let starý a mrazivý český rekord.

"Škoda, že se tenkrát neměřilo třeba na Rokytské Slati. Mohlo tam být ještě mnohem chladněji," lituje Rolčík, který pracuje jako zdravotnický záchranář.

Je možné zpochybnit změřenou teplotu z Litvínovic? Každý by přece jen očekával rekord z jiného místa. Třeba ze stanice Perla na šumavské Kvildě.
Určitě tam taková teplota mohla být. Měření už tehdy bylo na vysoké úrovni. Pokud by údaj nebyl věrohodný, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) by ho neuznal, případně by ho po letech zrušili. Bohužel se tehdy neměřilo třeba na Horské Kvildě, Rokytské Slati, kde mohlo být až k minus 50 stupňům Celsia.

Nepřekonaný rekord ze Stecherova mlýna

Na konci ledna napadlo nebývalé množství sněhu. Pak začaly kruté mrazy. Vydržely celý únor a ještě 1. března bylo v noci minus 25 stupňů Celsia. Taková byla zima v roce 1929. Psalo se 11. února, když meteorolog Jaroslav Maňák naměřil v Litvínovicích u Českých Budějovic dokonce minus 42,2 stupně. V úterý tomu bude už 85 let a dodnes nebyla tato rekordně nejnižší naměřená teplota v České republice překonána.

Teplotní rekord padl konkrétně ve stanici ve Stecherově mlýně, která byla v roce 1945 zrušena.

Rekord naměřil tehdy osmačtyřicetiletý profesor fyziky Jaroslav Maňák (1881-1965), který vyučoval na Gymnáziu Česká v Českých Budějovicích. Nebyl to žádný amatér, teplotu, ale i tlak a vlhkost zaznamenával každý den dlouhé roky a informace pak telefonicky hlásil do Prahy.

S rodinou Stecherů byl v příbuzenském vztahu a meteorologické měření prováděl od roku 1920. Začínal ovšem ve Skuherského ulici. Tam však měl problémy s obsluhou stanice, a proto ji přestěhoval právě do Stecherova mlýna.

Jakým stylem a pomocí jakých technologií se tehdy měřila teplota?
Už tehdy byly takzvané minimální a maximální teploměry. A mohlo to být podobné, jako je to v některých stanicích dodnes. Když pozorovatel přišel do budky, zjistil nejnižší teplotu od své poslední návštěvy.

Můžete to upřesnit? Předpokládám správně, že se nepoužíval rtuťový teploměr?
Nepoužíval. Měřilo se pomocí lihu, který se posunuje od maximální do minimální teploty. U minimálního teploměru je taková jehlička, která se v té nejvyšší minimální teplotě zastaví, i když se pak při oteplení líh vrací zpět. U maximálního teploměru je to podobné jako u domácích používaných při horečce. Změříte teplotu, vystoupá na maximum a pro další měření ho pak musíte setřepat zpět.

Myslíte si, že se v následujících třeba pěti letech můžeme dočkat, že rekord z Litvínovic už nevydrží? Třeba v roce 2012 už to na Kvildě skoro padlo.
Myslím, že by rekord padnout určitě mohl. Extrémů, jak v naší republice, tak v Evropě i ve světě, je čím dál více. Naposledy třeba v USA. Může se stát, že třeba příští rok, nebo za pět let ta extrémní vlna mrazů dorazí i k nám. Dám vám konkrétní příklad. Třeba ten studený vzduch, který jsme u nás měli před asi deseti dny, kdyby se dostal až na Šumavu, tak teplota mohla klesnout na minus 35 až 40 stupňů. Bohužel, pro někoho bohudík, zůstal studený vzduch někde na severovýchodě země.

Teplota minus 42,2 stupně Celsia byla naměřena ve Stecherově mlýně v...

Teplota minus 42,2 stupně Celsia byla naměřena ve Stecherově mlýně v Litvínovicích. Měřicí stanice byla zrušena v roce 1945, rekord tam připomníná pamětní deska.

A na opačné straně teploměru?
Je pravda, že v posledních letech jsou právě letní teplotní maxima velmi často pokořena. Ale může se to obrátit a my, kteří se měřením zabýváme, v to doufáme.

Kdy jste s měřením začal?
Úplně na začátku jsem v šesté třídě dostal domácí úkol, abych týden sledoval počasí. Od té doby ho sleduji dodnes.

Domácí úkol se proměnil ve vášeň...
V roce 1990 jsem začínal se svým otcem v Černé v Pošumaví, kde o tři roky později vznikla i stanice ČHMÚ. Tam jsme měřili společně do roku 1999, taťka v tom pokračuje stále. Já jsem se k tomu vrátil ve Volarech v roce 2007, kdy jsem si pořídil vlastní stanici, kterou jsem postupně vylepšoval. Zřídil jsem i internetové stránky. Nakonec se mi podařilo dostat do Volar také stanici ČHMÚ, která je na okraji města.

Jakých extrémů jste se zatím dočkal ve Volarech?
V únoru roku 2012 bylo minus 31,5 stupně. Loni v létě pak u nás bylo 34,1, což je na naši nadmořskou výšku (760 metrů nad mořem) docela extrém.

Při velkých mrazech, o nichž mluvíme, se prý při odchodu z domu hned slepí nosní dírky. Je to tak?
Přesně tak. Lidé ale zimu snášejí různě. Pro mě je větší mráz až při minus 15 až 20 stupních. Letos jsem proto ještě nevyndal zimní bundu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Každý pohyb stroje je možné kontrolovat z kabiny. Signalizátor informuje, když...
V kabině nového kombajnu je lépe než ve staré fabii, vyzkoušel reportér

Většina obilí na jihu Čech je v polovině srpna už pod střechou. Ještě pár dní se ale sklízet bude. Reportér MF DNES si tak na jednom z posledních nesklizených...  celý článek

Ambasador projektu Nezastavitelní Jiří Ježek projel Birell bránou na Ještědu.
Nezastavitelní míří k Lipenské přehradě. Pomozte pohybem handicapovaným

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

„Věda není žádná věda“, Techmania Science Center
Budějovice představily velkolepý plán. Postaví vědecké centrum

Na výstavišti v Českých Budějovicích by mohlo vyrůst vědecké centrum za stovky milionů korun. Do města může přilákat desetitisíce návštěvníků. Do akce se...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.