Šedesátiletý Miroslav Helebrand už soutěž vyhrál sedmkrát. A vítězství obhájil i v neděli. Za 30 minut snědl 23 knedlíků se žahourem. I když to bylo velké drama.
Před polednem usedl na kraj lavice. Po odstartování se chopil příboru a s chutí se pustil do jídla.
"Než jsem snědl prvních deset knedlíků, soustředil jsem se jen sám na sebe. Poté jsem si ale všiml, že mě dohání Jiří Steinbauer. Překvapilo mě, kolik toho dokáže sníst a že vydrží. To jsem nečekal," popisuje Helebrand z Otína u Jindřichova Hradce. Steinbauer nakonec snědl stejně knedlíků, a tak se o první místo podělili.
Čtyřicet odvážlivců se přihlásilo do soutěže v pojídání borůvkových knedlíků, která byla součástí Borůvkobraní v Borovanech.
Ústa modrá od borůvek, poznávací znamení účastníků soutěže v pojídání knedlíků se žahourem.
K Helebrandově zálibám vždy patřil sport, se kterým musel, bohužel, kvůli operaci kolen přestat.
"Dnes alespoň jezdím na soutěže tohoto typu. Moc mě to baví. Poprvé jsem si to vyzkoušel v Jindřiši nedaleko Hradce. Tam se v roce 2000 konala soutěž, kdo sní nejvíce špekových knedlíků. Tenkrát jsem skončil třetí. I když se třeba stává, že už nemůžu, hecuju se," říká.
Na soutěže se připravuje vždy tři dny dopředu. Dříve se snažil pít hodně vody. Po zjištění, že to není dobré pro jeho žaludek, přestal.
"Teď to praktikuji tak, že tři dny před závody jím polévky. Vývar. Působí to na mě. Roztáhnou mi totiž žaludek," prozrazuje taktiku.
Jak říká, není vybíravý. "Nejvíce mi přece jenom chutná bramborák. Dokonce jsem schopný si ho připravit sám, na rozdíl od jiných jídel. Doma totiž vaří manželka. Rád mám její knedlíky. Jsou podstatně větší než na soutěžích," líčí Helebrand, který se pyšní mnoha rekordy.
Například za 9 minut 42 sekund vypil 100 syrových vajec, za 16 minut snědl bochník chleba nebo za hodinu tři kila vepřových jelit.
Do Borovan na Borůvkobraní by se za rok rád vrátil. "Pokud budu zdravý, určitě přijedu. Na tu atmosféru se vždy moc těším," říká.
Ač se to zdá nepochopitelné, na závody pokaždé jezdí na kole a kochá se krajinou. S sebou nemá ani žádný doprovod, aby se nemusel na nikoho vázat.
Z Otína, kde Miroslav Helebrand žije, to je do Borovan téměř 50 kilometrů.
