Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Guineji nehazardoval, tvrdí profesor o mrtvém studentovi

  16:07aktualizováno  16:07
Hořkou zkušenost zažil profesor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Vojtěch Novotný. Při výzkumu tropických lesů v Papui-Nové Guineji zahynul nešťastnou náhodou před týdnem jeho student. Na základně se za patnáct let vystřídalo asi padesát biologů, nikdo z nich se tu vážněji nezranil.

Biologové z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dlouhodobě studují za pomoci domorodců tropický les na Papui-Nové Guineji. Na snímku je profesor Vojtěch Novotný. | foto: Archiv V. Novotného

Nikdo si zde ani nezlomil nohu, ale teď společný projekt Jihočeské univerzity a Akademie věd v Papui-Nové Guineji na základně u přístavu Madang potkala tragédie. Minulý pátek při výzkumu zahynul šestadvacetiletý Pavel Pokluda. Studoval přírodovědeckou fakultu a na ostrově v Oceánii se zabýval tropickým dřevokazným hmyzem.

"Pavel se zřejmě podle všeho vydal ráno z horského tábora na krátkou pochůzku, proto si s sebou nevzal asistenta, jak je zvykem. Šel svahem pod táborem, který je poměrně prudký. Na tomto svahu se prý navíc před třemi měsíci sesunula půda. Všechno nasvědčuje tomu, že odtud spadl do údolí, nebo ho smetl malý sesuv půdy. Zahynul pravděpodobně při pádu nebo hned po něm," popsal jeho profesor Novotný.

Profesor, který novoguinejský projekt vede, však sám v době tragédie na Papui-Nové Guineji nebyl, informace má proto jen zprostředkované.

"Pavel na ostrov přijel na celý rok, za dva měsíce se měl vracet domů. Pracoval tam na svém výzkumném projektu a na doktorské dizertaci," uvedl Novotný.

Biologové z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Biologům pomáhají při výzkumu i domorodci.

Pokludu našli zaměstnanci tábora, kteří ho začali postrádat. "Jednalo se o vyloženě nešťastnou náhodu, nemůžu říct, že by to z jeho strany byla nějaká neopatrnost. Dovedu si představit, že bych stejnou trasou šel sám," řekl Novotný. Podle něj zatím není k dispozici lékařská zpráva, tělo teď putuje do Česka.

Podle Novotného přichází fakulta i účastníci společného novoguinejského projektu o nadějného biologa. "Je to velká ztráta profesní i lidská.  Měl mimořádné výsledky z magisterské práce, které publikoval v mezinárodních časopisech. To se stává jen těm nejlepším. Na Guineji začal nový projekt, který se budeme snažit dokončit. Pavel byl člověk, který se nespokojil s minimem a stále hledal nové cesty. Tak na něj budu vzpomínat," prohlásil Novotný s tím, že už má spoustu reakcí i od domorodců, kteří uspořádali smuteční shromáždění.

Pokluda byl v současné době jediný Čech na novoguinejské výzkumné stanici Akademie věd a Jihočeské univerzity. Letos tam odjedou dva další studenti.

Biologové studují unikátní systém deštného lesa

Vybíráni jsou podle odborných kvalit i psychické připravenosti. "Aklimatizace pro ně může být náročná. Hlavní stanice je dobře vybavená, ale na stanicích v horách a nížinách jsou spartánské podmínky. Novinkou pro studenty není jen tropická příroda, ale i spolupráce s domorodci, kteří mají odlišné zvyklosti. Můžeme mít vládní povolení k výzkumu, pokud ale vesničané řeknou, že do lesa nesmíme, tak nepracujeme. Někteří studenti si na toto všechno zvykají déle, jiní jsou společensky hned doma," řekl Novotný, který se na ostrov vrací každých šest měsíců.

"Studujeme zde unikátní systém deštného lesa. Na jednom hektaru je tam třeba více druhů dřevin než v celém Česku. Studenti zkoumají housenky, motýly nebo býložravé brouky. Zajímá nás, jak různé druhy dokážou v lese společně přežívat," přiblížil Novotný.

Hrozbu nepředstavují hadi, ale spíše malárie

Za léta práce výzkumníci provedli třeba "inventuru" hmyzu. Zjistili, že jeden hektar lesa na ostrově obývá zhruba 10 tisíc druhů hmyzu. Z toho odvodili, kolik druhů hmyzu žije na celém světě. "Došli jsme k počtu 6 milionů, což je velká redukce. Dosud se myslelo, že je to 30 milionů," řekl Novotný.

Při práci výzkumníci musí čelit obtížným přírodním podmínkám. "Nová Guinea má velmi drsný terén. Například horská stanice je dostupná pouze malým letadlem. Jedovatí hadi zase tak velkou hrozbu nepředstavují, rizikem je spíš malárie," vysvětlil Novotný.

Podle něj je projekt unikátní i tím, že aktivně zapojuje domorodce jako výzkumné techniky. "Vyprávíme historky z Evropy. Náš projekt zkrátka kombinuje moderní výzkumné metody a metody biologických expedic z 19. století," naznačil.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Rodiče svěřili čtyři děti skoro neznámému muži, šel se s nimi opít ven

Rodiče, z nichž jeden potřeboval ošetření v nemocnici, svěřili své čtyři nezletilé děti téměř neznámému muži. Měl je pohlídat v jejich bytě. Když se však...  celý článek

ilustrační snímek
Muže čeká soud. Ucpal vstupy do úlů, v nichž se upekla čtyři včelstva

Policisté prošetřují případ poškození včelích úlů na Netolicku. Dvaatřicetiletý muž je podezřelý, že ucpal česna, tedy vchody do úlů, a včely uvnitř tak kvůli...  celý článek

Radek Domín pracoval deset let v české pobočce společnosti Skype.
Na vysokou nešel. Nastoupil jako jeden z prvních do české pobočky Skypu

Rodák z Českých Budějovic Radek Domín začal pracovat už při studiu na střední škole. Tu vysokou pak rovnou vynechal. Prosadil se totiž v americké společnosti...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.