Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na jihu Čech ožívá stezka, po níž kdysi jezdili vyměnit otroky za sůl

  17:07aktualizováno  17:07
Už na počátku 10. století vozili obchodníci z Čech přes Vyšebrodský průsmyk směrem k Podunají otroky, koně a vosk, aby je na tamních tržištích vyměnili hlavně za sůl. Neputovali slavnější Zlatou solnou stezkou, ale dnes mnohými zapomenutou starou Lineckou stezkou. Ta letos po staletích ožije.

U brodu přes Vltavu byl na Linecké stezce roku 1259 založen klášter Vyšší Brod. | foto: MAFRA

Pomoci tomu mají více než dvě desítky nových zastavení na Krumlovsku, Budějovicku a Prachaticku, konkrétně v Boršově, Jankově či Malovicích. Vše vznikne pod hlavičkou projektu S Peklíkem na vandr.

"Vytvoříme síť odpočinkových zastavení pro turisty na trase Linecké stezky. Budou to, jak se říká, krmelce pro turisty - přístřešky s posezením a stolem," potvrdil Václav Kolář, manažer místní akční skupiny Blanský les - Netolicko.

Zastavení na Linecké stezce

Českokrumlovsko
Brloh, Nová Ves, Křemže, Holubov, Zlatá Koruna, Srnín, Mojné

Českobudějovicko
Boršov nad Vltavou, Kamenný Újezd, Lipí, Jankov, Vrábče, Planá, Včelná, Habří, Homole, Závraty, Dubné, Žabovřesky, Dívčice, Čejkovice, Sedlec

Prachaticko
Mičovice, Malovice

V souvislosti s tím je pro letošek naplánováno také několik výletů po trase stezky. Ta má být pro turisty postupně vyznačena, a vzniknou tak nové vycházkové cesty. A pro oživení stezky se toho chystá ještě víc.

"V plánu je vydání vandrovní knížky či pexesa. První výlet se uskuteční v červnu na Dívčí kámen. V září se pak plánuje vícedenní pěší pochod Lineckou stezkou," nastínil dále Kolář. Cíl je jednoznačný, přilákat do regionu další turisty a nabídnout jim zajímavou novinku.

Na projekt se skupině Blanský les - Netolicko, která spolupracuje se skupinou Rozkvět zahrady jižních Čech, podařilo získat 1,25 milionu, celý rozpočet činí 1,6 milionu.

Aby nedošlo k omylu, nejedná se o známou trasu z Lince do Českých Budějovic, ta vznikla až o pár set let později takzvanou kaplickou odbočkou. Původní cesta vedla od hranic zmíněným Vyšebrodským průsmykem přes Vltavu k Zátoni a odtud do Přídolí, kde se větvila na severozápadní část přes Český Krumlov, Chvalšiny, kolem Lhenic do Netolic a severovýchodní část přes Velešín do Doudleb. Na sever pak stezka pokračovala až do Prahy.

Do dnešní doby se toho z celé cesty dochovalo jen velmi málo a v krajině je možné spatřit pouze střípky slavné stezky, takzvané úvozové části, a jejich pozůstatky. Jeden takový úsek se podařilo objevit na Lhenicku u obce Vodice, k čemuž pomohly také staré mapy.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihočeský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

(Ilustrační snímek)
E-receptů odbavují lékárny málo. Od 1. ledna budou povinné

Do velké českobudějovické nemocniční lékárny přinesou pacienti za měsíc 16 tisíc receptů. Elektronických je mezi nimi zatím jako šafránu. Od 1. ledna je budou...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Voda v Budějovicích zůstane Čevaku. Má zakázku na dalších deset let

Další desetiletí se bude starat o dodávku pitné vody v Českých Budějovicích společnost Čevak. Vyhrála koncesní řízení, vše ještě musí schválit zastupitelé....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.