U brodu přes Vltavu byl na Linecké stezce roku 1259 založen klášter Vyšší Brod.

U brodu přes Vltavu byl na Linecké stezce roku 1259 založen klášter Vyšší Brod. | foto: MAFRA

Na jihu Čech ožívá stezka, po níž kdysi jezdili vyměnit otroky za sůl

  • 0
Už na počátku 10. století vozili obchodníci z Čech přes Vyšebrodský průsmyk směrem k Podunají otroky, koně a vosk, aby je na tamních tržištích vyměnili hlavně za sůl. Neputovali slavnější Zlatou solnou stezkou, ale dnes mnohými zapomenutou starou Lineckou stezkou. Ta letos po staletích ožije.

Pomoci tomu mají více než dvě desítky nových zastavení na Krumlovsku, Budějovicku a Prachaticku, konkrétně v Boršově, Jankově či Malovicích. Vše vznikne pod hlavičkou projektu S Peklíkem na vandr.

"Vytvoříme síť odpočinkových zastavení pro turisty na trase Linecké stezky. Budou to, jak se říká, krmelce pro turisty - přístřešky s posezením a stolem," potvrdil Václav Kolář, manažer místní akční skupiny Blanský les - Netolicko.

Zastavení na Linecké stezce

Českokrumlovsko
Brloh, Nová Ves, Křemže, Holubov, Zlatá Koruna, Srnín, Mojné

Českobudějovicko
Boršov nad Vltavou, Kamenný Újezd, Lipí, Jankov, Vrábče, Planá, Včelná, Habří, Homole, Závraty, Dubné, Žabovřesky, Dívčice, Čejkovice, Sedlec

Prachaticko
Mičovice, Malovice

V souvislosti s tím je pro letošek naplánováno také několik výletů po trase stezky. Ta má být pro turisty postupně vyznačena, a vzniknou tak nové vycházkové cesty. A pro oživení stezky se toho chystá ještě víc.

"V plánu je vydání vandrovní knížky či pexesa. První výlet se uskuteční v červnu na Dívčí kámen. V září se pak plánuje vícedenní pěší pochod Lineckou stezkou," nastínil dále Kolář. Cíl je jednoznačný, přilákat do regionu další turisty a nabídnout jim zajímavou novinku.

Na projekt se skupině Blanský les - Netolicko, která spolupracuje se skupinou Rozkvět zahrady jižních Čech, podařilo získat 1,25 milionu, celý rozpočet činí 1,6 milionu.

Aby nedošlo k omylu, nejedná se o známou trasu z Lince do Českých Budějovic, ta vznikla až o pár set let později takzvanou kaplickou odbočkou. Původní cesta vedla od hranic zmíněným Vyšebrodským průsmykem přes Vltavu k Zátoni a odtud do Přídolí, kde se větvila na severozápadní část přes Český Krumlov, Chvalšiny, kolem Lhenic do Netolic a severovýchodní část přes Velešín do Doudleb. Na sever pak stezka pokračovala až do Prahy.

Do dnešní doby se toho z celé cesty dochovalo jen velmi málo a v krajině je možné spatřit pouze střípky slavné stezky, takzvané úvozové části, a jejich pozůstatky. Jeden takový úsek se podařilo objevit na Lhenicku u obce Vodice, k čemuž pomohly také staré mapy.