Vytrvalostní závod představuje velkou zátěž pro psy i pro lidi, kteří musí odpočívat na trati i v noci. Původně mělo být účastníků sedm, jeden se však zranil při závodu, který se také na Jindřichohradecku konal o pár dní dříve.
"Připravit se na takový závod lze jedině velkou dávkou tréninků. Od půlky září mám najeto přes patnáct set kilometrů," říkala těsně před startem nejmladší účastnice, dvacetiletá Sarah Polanská.
"Jezdili jsme několikrát denně, aby si pejsci zvykli na intenzivnější režim. Pro člověka je hlavní co nejteplejší oblečení," vyprávěla závodnice, která při prvním ročníku v roce 2010 najela přes 300 kilometrů.
Se spřežením jezdí už odmalička. Závodit začala ve 14 letech. A Její recept na přečkání noci v mrazivé zimě? "Do stanu si beru psa, aby mě zahříval," prozradila s úsměvem.
Mezi psími závodníky převládá plemeno husky. Nejlépe totiž zvládá zimu. Někteří i přesto měli na nohách speciální bačkorky. "Oni se potí nohama. Dělají se jim tam pak hroudy sněhu, což jim vadí při běhání," vysvětlil při obouvání svého pejska musher Petr Gurega z Karlových Varů.
Cílem Českého Nonstopu je přiblížit se soutěžím, které se konají ve Skandinávii nebo na Aljašce. Tam bývají ještě náročnější - celkem se najede klidně i dvakrát tolik kilometrů.
