Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Šumavě obnovují rašeliniště a mokřady, které v minulosti odvodnili

  12:47aktualizováno  12:47
Žlebský a Jedlový potok nedaleko Soumarského mostu i okolní mokřady a rašeliniště na Zhůřském potoce. Právě na nich zahájila v polovině července správa šumavského národního parku jejich revitalizaci. Na Šumavě se jejich obnově věnují už od roku 1999. Za tu dobu stihli oživit 590 hektarů rašelinišť a zablokovat na 62 kilometrů odtokových kanálů.

Odstraňování odvodňovací strouhy v rašeliništi poblíž Kvildy | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

„Na celé Šumavě je přibližně šest tisíc hektarů rašelinišť a téměř dvě třetiny z nich byly v minulosti odvodněny. S vysoušením se začalo už v 19. století, ale nejsilnější zásahy byly provedeny v 70. a 80. letech minulého století. Hlavním důvodem odvodňování bylo především zvýšení produkce dřeva z lesa nebo údržba zemědělské půdy,“ vysvětlila botanička Iva Bufková.

Takové plochy jsou přitom velmi důležité. Působí například jako přirozená zásobárna vody hlavně v obdobích sucha. K obnově je vhodných zhruba dva tisíce hektarů rašelinišť a mokřadů, z nichž více než čtvrtina je již hotova. K tomu ještě správa parku upravuje kilometry napřímených potoků. 

„Letošní revitalizace by měla být dokončena v listopadu. Rozpočet je dohromady 10,7 milionu korun,“ upřesnil Jan Dvořák, mluvčí Správy Národního parku Šumava.

V močálech pracují i bahenní bagry

Většina prací je ručních, ale občas je nutné využít i techniku, například odlehčené „bahenní“ bagry s širokými pásy, které běžně pracují v bahnitých dnech při čištění rybníků. Tato technika byla použita například při obnově Černohorského močálu v loňském roce. 

„Nejen, že zachraňujeme jedinečný biotop, který se ve střední Evropě vyskytuje vzácně a pro Šumavu je jedním z nejvýraznějších fenoménů, ale vrátíme rašeliništím a mokřadům i jejich schopnost retence čili zadržení vody hlavně v obdobích sucha. Revitalizacemi potoků zase vracíme k normálu odtokové poměry a podporujeme zmírnění odtoků hlavně při extrémních deštích,“ zdůraznila Iva Bufková.

Pro nadcházející roky jsou připravené další práce například v oblasti Filipohuťského polesí, na Ptačí slati nebo Uhlíkovský potok ve Vltavském luhu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Průmyslová zóna v Písku.
Písek prodá další část své průmyslové zóny za 30 milionů korun

Město Písek prodá společnosti s.n.o.p. pozemky o celkové výměře přes deset hektarů. Firma tak může dál plánovat rozšíření výroby v tamní průmyslové zóně....  celý článek

Podolský most byl v roce 1942 postaven vedle staršího řetězového mostu, který...
Orlík zatopil více než pět stovek budov. Z kostelíku je hit potápěčů

Byla to malebná vesnice na břehu Vltavy. Právě tady fungoval přívoz na důležité cestě mezi Pískem a Táborem. Dnes obec Podolsko, která stávala pod Podolským...  celý článek

Každý pohyb stroje je možné kontrolovat z kabiny. Signalizátor informuje, když...
V kabině nového kombajnu je lépe než ve staré fabii, vyzkoušel reportér

Většina obilí na jihu Čech je v polovině srpna už pod střechou. Ještě pár dní se ale sklízet bude. Reportér MF DNES si tak na jednom z posledních nesklizených...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
INŽENÝR KVALITY, nové projekty

Grafton Recruitment Praha
Jihočeský kraj
nabízený plat: 45 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.