Vykácená místa NP ŠUmava. Ilustrační foto

Vykácená místa NP ŠUmava. Ilustrační foto | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Na Šumavě vysázíme nové stromky, nabídli Stráskému ekologové z blokády

  • 4
Před několika týdny blokovali kácení, nyní chtějí řediteli Janu Stráskému v Národním parku Šumava pomoci. Aktivisté se nabídli, že na Šumavě vysází nové stromky buků a jedlí. Podmínkou je, že se stromky budou sázet do míst, kde tyto druhy přirozeně rostou.

"Dnes jsme to nabídli panu Stráskému. Oslovili jsme ho s tím, že on sám plánoval nějakou sázecí akci. Víme, že se na webových stránkách parku rozběhla kampaň na příspěvky firem na nákup sazenic. Pokud se to podařilo dotáhnout do zdárného konce a park nějaké sazenice má, jsme ochotní přijet a pomoci," řekl iDNES.cz mluvčí blokády Bratislav Vozník.

Dobrovolníci mají jedinou podmínku: stromky se musí sázet jen v místech, kde jsou skutečně potřeba a kde se přirozeně vyskytují. Tedy v nižších polohách národního parku, který tvoří smíšené lesy.

"Jsme připraveni pomoci přírodě národního parku i jinou formou než občanským protestem. Pomůžeme ale jen tam, kde je to potřeba a kde má sázení i podle vědců smysl. Hlavním posláním národního parku je ochrana přírodních procesů a pokud si příroda umí pomoci sama, jako třeba u Ptačího potoka, je nesmyslné tam cokoli sázet," dodal Vozník.

Sázení mladých stromků je v druhých zónách národních parků běžné, les se obnovuje zpravidla na podzim. Výsadba jedlí i buků Šumavě podle Vozníka prospěje zhruba o 200 metrů nad mořem níže, než například v oblasti Ptačího potoka nedaleko Modravy, kde v létě probíhalo kácení a blokáda.

Podle vědců i lesníků se horské a podmáčené lesy okolo Ptačího potoka obnovují prostřednictvím kůrovce přirozeně.

"Mladé smrčky a jeřáby tu úspěšně vyrůstají samy, bez umělé a nákladné výsadby. Monitoring prováděný správou parku ukázal, že na území ponechaných přírodě vyrůstá po odeznění kůrovcové gradace průměrně pět tisíc mladých stromků na hektar. Umělé vysazování smrků či jeřábu by zde bylo zcela nesmyslné vyhazování peněz. Jedle a buky do těchto vyšších poloh nepatří a drsné klima nevydrží," uzavřel Vozník.

"Nejste jediní," podotýká vedení parku

Vedení parku pomoc vítá, dobrovolníci ale nejsou se svou nabídkou jediní.

"S tímto podnětem už dávno přišla celá řada subjektů včetně obce Modrava a Klubu českých turistů. Blokádníci se konečně odhodlali k nějaké pozitivní akci. Je jen škoda, že nepřišla mnohem dříve," vzkázal mluvčí národního parku Pavel Pechoušek.

Dodal, že park pomoc neodmítá, ale blokádníci stojí na konci dlouhé fronty dobrovolníků, kteří nabídli pomoc i peníze. "Určitě, ale odmítáme to, aby si kdokoliv diktoval a určoval, kde podle jeho názoru můžeme a kde nemůžeme sázet," uvedl.

Lokalita Na Ztraceném se podle Pechouška stovky let obhospodařovala a v bezzásahovém režimu je jen poslední tři roky. "Pokud se v tomto území ekosystém vyvíjí přírodním směrem, bezpochyby to není samovolným vývojem z posledních třech let, ale díky systematické a dlouhodobé péči o území. Informace aktivistů a blokádníků jsou opět účelově zkreslené," vzkázal mluvčí.

Sázet se v parku začne v říjnu, aktivisté se prý mohou přidat. "Osmého října pořádáme dlouhodobě plánovanou veřejnou akci Pomáháme zeleným lesům Šumavy. Na  třech místech Šumavy budeme sázet jedle, buky a jeřáby. Cílem je změna a zpestření skladby šumavských lesů. Ty pak budou odolnější vůči kůrovci," uvedl Pechoušek. Dodal, že správa parku ještě letos vysadí 400 tisíc sazenic.