Měděná žebra objevil nálezce loni na poli u Kroclova na Českobudějovicku. | foto: archiv Jihočeského muzea

Nález měděných žeber na Budějovicku je archeologickou záhadou

  • 6
Jihočeští archeologové řeší zajímavou záhadu. Když u Kroclova na Českobudějovicku objevili největší hromadný nález měděných žeber, očekávali, že pocházejí ze 16., či 17. století před naším letopočtem. Analýza provázku, kterým byly pruty svázané, je však dost překvapila. Ten byl totiž výrazně starší.

Měděné pruty objevil loni náhodou nálezce na poli nedaleko Vltavy. Vše vyfotil a poslal archeologům. Ti ihned poznali, že se na poli válí měděná žebra z doby bronzové.

„Jedná se o měděnou surovinu, která se v této podobě dostávala do Čech v závěru starší doby bronzové. Tedy okolo 17. století před naším letopočtem,“ popsal archeolog Jihočeského muzea Ondřej Chvojka.

Archeologové ze země vyzvedli celkem 266 měděných žeber.

V jižních Čechách je to nález poměrně častý. Ovšem tentokrát se archeologům podařilo najít místo původního uložení ingotů. Většinu takových nalezišť zničila totiž orba. To by se nepochybně stalo i u Kroclova, protože svrchní část měděných žeber už byla poškozená.

„Podařilo se nám jádro depotu vyzvednout a odvézt do laboratoří. Žebra byla svázaná provázkem, který jsme také nechali analyzovat,“ řekl archeolog.

A tady přišel šok. Laboratorní analýza ukázala, že provázek vznikl mezi roky 2030 a 1890 před naším letopočtem s více než 95procentní pravděpodobností. Měl by tak být zhruba o 300 let starší než měděná žebra.

„To je docela záhada. Je několik možností, jak to interpretovat. Mohlo dojít k chybě. Varianta, že by provázek z trávy byl o 300 let starší, je velmi nepravděpodobná. Třetí možností je, že jsme žebra datovali špatně. V tuto chvíli si s tím úplně nevím rady. Protože by to ukazovalo na úplný počátek doby bronzové. Ale má se za to, že v té době byly ingoty v podobě nákrčníkových hřiven, a nikoli žeber,“ poukázal Chvojka.

Možná se ukáže, že se archeologové trefili do období, kdy se do Čech z Alp dostávala měď v obou formách.

Každopádně nález z Kroclova je největší svého druhu v jižních Čechách, 266 kusů žeber obsahuje celkem více než 11 kilogramů mědi.

„Do nedávné doby bychom soudili, že 11,5 kilogramu mědi je zcela mimořádnou hodnotou. Díky stále rostoucímu počtu nových depotů surové mědi dnes víme, že to sice byl slušný majetek, ale ne zase tak mimořádný. Mohu jen tipovat, že za jeden kilogram mohli mít v té době několik krav nebo stádo deseti ovcí,“ doplnil Chvojka.

Jižní Čechy jsou oblastí, kde se depoty mědi nacházejí poměrně často. Ovšem v jiných regionech to neplatí. Je dost pravděpodobné, že se do kraje z Alp nejen dovážely, ale také se zde zpracovávaly. „Začínám se domnívat, že tu mohly být dílny, které měď zpracovávaly, jen se nám je dosud nepodařilo najít,“ dodal Chvojka.