Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeology překvapil na Kněží hoře u Katovic nález pazourku

  16:38aktualizováno  16:38
Byli už skoro na konci výkopu ve druhé sondě, mysleli si, že nic nenajdou. A najednou uviděli hrot. Vzápětí se vyloupl pazourek, vzácný nástroj doby kamenné, který naši předci používali například jako nůž. Archeologové na Kněží hoře na Strakonicku objevili plno zajímavých nálezů.

Štípaná industrie, kterou našli archeologové na nalezišti Kněží hora u Katovic na Strakonicku. | foto: Marek Podhora, MAFRA

„Začal jsem se strašně smát a pak jsem to ukázal spolužákovi. Hned jsme věděli, že to je štípačka, štípaná industrie. Tušili jsme, že tady někde bude, ale rozhodně jsme si nemysleli, že ji dokážeme najít,“ vypráví Pavel Brůžek, který studuje čtvrtým rokem archeologii.

Pazourek, cíleně odlomená a opracovaná část nerostu, kterou lidé používali jako nůž nebo skalpel, byl největším objevem na archeologickém nalezišti na Kněží hoře u Katovic na Strakonicku.

Ta patří mezi největší jihočeská hradiště, kde podle nejnovějších nálezů žili lidé už zhruba 9 tisíc let před naším letopočtem. A archeologický výzkum se sem vrátil po sedmdesáti letech. Projevil o něj zájem vedoucí výzkumu ze Západočeské univerzity v Plzni Petr Menšík.

Fotogalerie

„Jedná se o první rozsáhlejší výzkum od roku 1946, kdy tu pracoval významný jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Do té doby byly o Kněží hoře jen kusé informace. Víme, že se tu o něco pokoušeli již v 19. století, ale byly to spíš výzkumy amatérského charakteru,“ popisuje Menšík.

Univerzita se spojila se strakonickým muzeem a započala svůj třítýdenní výzkum na téměř devítihektarovém hradišti, které je v současné době značně porušené z důvodu vichřice a vývratů, ale i kvůli častému zásahu nelegálních výkupců, kteří tu pomocí detektoru hledají drahé kovy.

„Pokud vše půjde dobře, rádi bychom se sem vrátili i v následujících dvou letech. Současný výzkum není plošný, je zde otevřeno jen pět archeologických sond. Snažíme se o co nejmenší invazivnost, aby místo zůstalo v budoucnu neporušené a přístupné modernějším technologiím. V průběhu zimních měsíců se budou nálezy zkoumat v univerzitních laboratořích, ale už teď víme, že je toho tady k výzkumu mnohem víc,“ uvedl Petr Menšík.

Vedle vzácného pazourku se během třítýdenní praxe archeologům podařilo objevit štípanou industrii z období mezolitu a velké množství středověkých předmětů, jako například přeslen, kovové hřebíky, nože, kosti hospodářských zvířat a úlomky zdobených keramických nádob.

Výzkum také oproti předchozím znalostem prokázal, že bylo hradiště osídleno až do 11. století a poté bylo vypáleno. Archeologové tu našli zbytky přepálené mazanice, tedy hlíny, kterou lidé kdysi pomazávali svá obydlí, aby prodloužili životnost dřeva. Po požáru se hlína vypálila a nyní jsou v ní patrné otisky, které poslouží pro další výzkum.

Podobný osud měla i další hradiště

Podle dostupných informací zanikla požárem většina jihočeských hradišť podobného stáří.

„Nevíme přesně, z jakého důvodu byla hradiště vypalována, ale po jejich zániku vznikala obvykle brzy nová. Jeden z výkladů říká, že v polovině 10. století ovládali Přemyslovci jižní Čechy a ničili staré opěrné body a zakládali si novou hradskou soustavu. Jiná teorie se opírá o dvacet let starý výzkum doktora Michálka, který na jednom z hradišť objevil šipky šípů, které pravděpodobně pocházejí z karpatské kotliny, a přiklánějí se k úvahám, že hradiště vypálili maďarští nomádi táhnoucí na Svatou říši římskou do Německa,“ vysvětluje Petr Menšík.

Také o životě na hradišti se toho nedá v současné době příliš vyčíst. Archeologové objevili kůlové jámy a pozůstatky po dřevěných konstrukcích, které potvrzují obrannou funkci hradiště. Ze zbytků kamenné destrukce se dá odhadnout, že hradba byla složena z čelní stěny z nasucho naskládaných kamenů, ke které byl následně nasypán dřevěný val a na ní stála ještě několikametrová dřevěná palisáda.

Kolik lidí a v jakém uspořádání hradiště obývalo, lze těžko odhadovat. S velkou pravděpodobností žily ale v jeho bezprostředním okolí stovky lidí, kteří hradiště navštěvovali jen v době ohrožení nebo za rituálními účely.

K hradišti na Kněží hoře, kde se od 19. století až do roku 1922 těžila tuha, se váže celá řada pověstí a historek. Jedna z nejznámějších vypráví o skrytém pokladu v hoře, který stráží sova se zlatýma očima.

Pořešín nabízí velkou sbírku středověkých předmětů

Dalším místem, kde mohou lidé potkat archeology, je hrad Pořešín poblíž Kaplice na Českokrumlovsku. A i tady je výzkum neméně úspěšný. Studenti archeologie ze Západočeské univerzity v Plzni pod vedením Josefa Hložka tu ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR a sdružením Hrady na Malši pokročili v další etapě svého archeologického výzkumu, který tu před deseti lety započal Tomáš Durdík.

„Pohybujeme se především v prostoru, o kterém jsme až do letošního roku uvažovali jako o hradní kuchyni. S velkou pravděpodobností byla ale kuchyně v jiné části hradu,“ uvedl Josef Hložek.

Většina nálezů pochází z doby zániku hradu kolem roku 1444, tedy ze spáleniště.

„Letos jsme našli třeba kování středověkého rýče, čelní dvojitou lamelu, klíče od dveří na pořešínském hradě, hrot střely do těžké hradební kuše, visací zámek, kolekci různých hřebů ze zaniklého krovu a fragmenty nádob. Jinak samozřejmě obrovské množství stolní keramiky, která je právě v rozporu s umístěním kuchyně, zlomky kahánků a další,“ upřesňuje Hložek.

Podle Radka Kocandy, zakladatele občanského sdružení Hrady na Malši, je i díky této spolupráci s archeology na Pořešíně momentálně k vidění největší přehlídka středověkých předmětů na horním toku Malše.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Šestašedesátiletá řidička Škody Fabie vjela do protisměru a střetla se s...
U Vodňan se srazilo sedm aut. Na vině je zřejmě mikrospánek řidičky

Řetězová nehoda sedmi aut výrazně zkomplikovala provoz na obchvatu Vodňan na hlavní silnici I/20 z Českých Budějovic do Písku a dále na Prahu. Celé dopoledne...  celý článek

„Věda není žádná věda“, Techmania Science Center
Budějovice představily velkolepý plán. Postaví vědecké centrum

Na výstavišti v Českých Budějovicích by mohlo vyrůst vědecké centrum za stovky milionů korun. Do města může přilákat desetitisíce návštěvníků. Do akce se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.