Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Národní park hledá firmy pro kácení na Šumavě, dělníci do nepohody mizí

  13:46aktualizováno  13:46
Správa Národního parku Šumava nabízí práci v lesích do roku 2019. Uspět mohou i místní kvalifikovaní dělníci, ale tradiční obor na Šumavě skomírá. Těžké práci v přírodě zůstává věrných jen málo lidí.

Ilustrační snímek | foto: iDNES.cz

Více než 273 milionů korun. Taková je předpokládaná cena za práce v lese, které chce od letošního října do konce září 2019 nabízet dřevařským firmám Správa Národního parku Šumava. V minulém dvouletém období je zajišťovalo celkem 114 firem především z jižních Čech.

Kolik to bude v nadcházejícím období, bude známé v létě. Až do 10 hodin v pondělí 12. června se mohou zájemci hlásit do výběrového řízení. Pokud v něm uspějí, budou moci podepsat rámcovou dohodu, na jejímž základě se pak mohou ucházet o jednotlivé práce v lese.

Ty by měly mít podobnou strukturu jako v minulých dvou letech. I nadále se například počítá s úmyslnými zásahy do lesních porostů, které souvisejí s jejich postupnou přeměnou. Cílem jsou hustější a odolnější lesy.

„Musíme být připraveni také na případné zpracování škod, které způsobí vítr nebo kůrovec,“ popisuje mluvčí správy parku Jan Dvořák. Podle něj jsou podmínky přihlášek stejné jako v předchozích letech. Pro právnické osoby přibyla jen povinnost doložit seznam skutečných majitelů společnosti.

„Přihlásit se může prakticky každý, kdo má zájem ucházet se o zakázky v lesích, které obhospodařujeme. Oproti předchozím letům jsme nedali ani žádný limit pro počet uchazečů,“ říká náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Teoreticky se tak mohou přihlásit i firmy z jiných evropských států. Rozhodujícím faktorem je cena, kterou dokážou nabídnout.

Kvalifikovaných sil ubývá

V minulých letech byla většina firem, které na Šumavě pracovaly, z Jihočeského kraje. Jednalo se o pestrou škálu dodavatelů, od soukromých živnostníků až po velké akciové společnosti.

Na Šumavě samotné ale v posledních letech kvalifikovaných pracovníků, kteří by měli zájem o těžbu v lesích nebo pěstební činnosti, ubývá. „Stejně jako ve státních lesích i my máme se zajištěním dostatku kvalifikovaných lidí občas problémy. Jednou z příčin může být právě i povinnost zadávat práci přes rámcové smlouvy,“ připouští náměstek Kozel.

Hlídat všechny termíny, zvládat stohy papírování a administrativní činnost a zároveň nabízet nejnižší cenu, to totiž není pro každého. Výhodou místních může být vztah k Šumavě, její detailní znalost a také to, že si nemusí započítávat tak vysoké náklady na dopravu.

„V některých případech ale nemohou cenou konkurovat větším subjektům. Povinnost takto postupovat máme od roku 2009 a od té doby nemůžeme ovlivnit, kdo zakázku získá. Snažíme se proto šance alespoň rozprostřít mezi co největší počet firem,“ dodává náměstek.

Začali pracovat více pro firmy

Někteří starostové a další kritici tvrdí, že se už od roku 2009 opatření projevuje negativně. Lidí ze Šumavy, kteří by pracovali v lese, razantně ubylo.

„Problémy sehnat někoho s pilou mám i sám, když chci někomu zadat práci pro obec. Zatímco v Bavorsku je možné zadávat zakázky do ceny 500 eur takzvaně z ruky, a podporovat tak místní a prověřené pracovníky, u nás nic takového možné není. Lidi, kteří v lese pracovali, tak už několik let provází nejistota,“ podotýká kvildský starosta Václav Vostradovský.

Někteří z nich přestali pracovat sami na sebe a pracují pro firmy, které zakázky dokážou sehnat snadněji a jsou schopné zajistit i administrativu zakázek. Další si našli práci v jiných oborech.

„Hned po zavedení opatření se snažili zakázky získávat tak, že šli s cenou co nejníž. Dostali se tak ve svých příjmech na úroveň, jaká byla obvyklá před rokem 1989. To pak vedlo k tomu, že neměli na obnovu techniky a z oboru museli odejít. Takhle skončili mimo jiné i lidé, kteří v lese pracovali s koňmi,“ připomněl Vostradovský.

Tradiční obor tak na Šumavě skomírá. Těžké práci v přírodě, kde se střídá horko a mrazy s vlhkem, zůstává věrných jen málo lidí, kteří navíc pomalu odcházejí do penze. A mladí si většinou vybírají jistější práci ve větším pohodlí.

I proto chybějí kvalifikovaní lesní dělníci i Lesům ČR. Státní podnik letos v dubnu vyhlásil podporu lesnického učňovského školství a chce vzbudit zájem žáků základních škol o práci v tomto oboru.





Hlavní zprávy

PRADAST, spol. s r.o. - Renata Steinbauerová
HLAVNÍ STAVBYVEDOUCÍ (MODULOVÝCH STAVEB)

PRADAST, spol. s r.o. - Renata Steinbauerová
Jihočeský kraj
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.