Na začátku 90. let jste začínali jako obchodníci, kteří nakupovali v zahraničí a prodávali matrace u nás. Pak jste začali s výrobou. Co vás k tomu vedlo?
Na začátku jsme vozili matrace a rošty z Německa, bylo to takové pionýrské. Nulové prostředky a velké nadšení. Postupně jsme zjistili, že německé rozměry nejsou pro nás úplně ideální, protože za socialismu jsme měli jiné postele. Takže jsme se rozhodli, že začneme vyrábět, a díky tomu budeme moci nabízet mnohem víc služeb zákazníkům.
Ale mezi nakoupím - prodám a výrobou je obrovský rozdíl...
Bylo to náročné technicky, roky jsme řešili, na čem a kde vyrábět. Teď, když je to všechno hotové a my máme moderní stroje a novou halu, řešíme pro změnu, aby bylo komu prodávat. Situace na trhu se velmi změnila. Jsou tu řetězce a potýkáme se s dopady krize. Ta ovlivnila hlavně mentalitu prodejců. Je méně zákazníků, takže obchody mají pocit, že musí brát levnější zboží a dávat si na to vyšší marži. Protože u dražšího sortimentu by si takovou marži nemohli dát. Důsledkem je, že kvalita v obchodech šla obecně dolů. My jsme se rozhodli, že touto cestou nepůjdeme.
Nevyklízíte tak svou pozici ve velkoobchodech?
Ano, řekli jsme si, že si zachováme kvalitu, přestože na trhu ztratíme. Tak trochu čekáme na lepší časy. Ekonomika je ale neúprosná, každý měsíc si na sebe musíme vydělat. Vyřešili jsme to tak, že jsme začali kromě matrací a roštů vyrábět i postele. Do té doby jsme prodávali cizí postele, což nebylo optimální, protože tam byly problémy s kvalitou. Na základě těchto zkušeností jsme vyvinuli postele vlastní. Jsou bytelné, spoje jsou šroubové, děláme jen masiv. Za dva roky jsme neměli žádnou reklamaci. Říkáme, že děláme postele do pozůstalosti.
Radek Kotál (49 let)Narodil se 18. října 1964 ve Strakonicích. Vystudoval střední průmyslovku ve Volyni. Potom šel na vysokou školu do Prahy, obor pozemní stavby, nevydržel tam však dlouho. Toužil se podívat za železnou oponu. Proto se rozhodl jezdit s kamionem, se kterým to tehdy bylo možné. Když dostal povolení, bylo po revoluci. Za volantem kamionu dlouho neseděl. Chvíli pracoval v Německu, vydělané peníze použil na rozjezd podnikání. V roce 1994 založil s manželkou a švagrem firmu Kopeko, která vyrábí matrace, rošty, postele a polštáře. |
Z jakého dřeva postele vyrábíte?
Standardně smrk, buk a dub. Pak i dřeviny na přání, takže z čehokoli, co je na trhu. Můžeme dělat třešeň, olši, břízu. Silní jsme i v povrchové úpravě - laky a mořidla, oleje a vosky. Neděláme už jen postele, ale i jiný nábytek do ložnice. Stále se máme kam rozšiřovat.
Pořád to je však nadstandard oproti dřevotřískovým výrobkům v některých řetězcích.
My jsme se přesunuli na okraj tohoto segmentu, kdy k nám chodí zákazníci, kteří nejsou spokojení s běžným sortimentem a chtějí kvalitu. Máme pověst: Nejsou nejlevnější, ale jsou dobří. To nám vyhovuje. Obecně se dá říct, že neděláme nejlevnější zboží ani to nejdražší, které by se dalo označit za luxusní. To nejlevnější řešit nechceme, ač máme smrkovou dvoupostel za osm tisíc, v budoucnu bychom však chtěli dělat i tu nejvyšší třídu. Vyvíjíme třeba postel s LED diodami, které se dají tlumit. Osvítí to jen kousek u postele, výhodou je, že nebudíte partnera. Ale to není houska na krámu, která by se prodávala ve velkém. Touhle činností se připravujeme na ty lepší časy, které, doufáme, přijdou.
Výroba postele mi přijde vcelku jednoduchá. Matrace naproti tomu vypadá mnohem složitěji, má spoustu vrstev, materiálů. Je to taková alchymie, jak to vypadá?
Máme různé materiály s různými parametry a vlastnostmi. Pak funguje v podstatě selská logika, jak to poskládat, aby to fungovalo. Když znáte ty principy a použijete kvalitní materiály, tak z toho vyleze kvalitní matrace. Není to nic těžkého, od dodavatelů dostanete materiál, ten se slepí a ušije se potah. Nic víc na tom není.
Z pohledu laika vypadají všechny matrace stejně, některé jsou tvrdší, jiné měkčí. Na co se má člověk ptát, aby koupil dobře?
Nejdřív by se měl ptát hlavně prodejce. Kolik zákazník měří, váží, na čem matrace bude ležet. Podle toho se vytipují dvě nebo tři, které si klient může vyzkoušet. Základní členění matrací je na polyuretanové, latexové a pružinové. Každá má svá specifika, nelze říct, která je lepší, která horší. Záleží na každém člověku. Třeba pro silnější lidi máme pružinovou matraci Matterhorn, která bude fungovat i pro člověka, který měří 160 centimetrů a váží 150 kilo. Jiná matrace by byla hned proležená. U nás si lidé vybírají i dvě hodiny, dokonce matrace vyrábíme na přání. To hlavně u zákazníků se zdravotními problémy.
Kde se dají vaše výrobky koupit kromě prodejny v Písku?
To je věc, kterou intenzivně řešíme. Měli jsme rozsáhlou síť prodejců po celé republice, kterým jsme dodávali. Měli jsme i páteřní obchody, které neprodávaly nic jiného kromě našeho zboží. Tato síť se pomalu začala drolit, teď si obchody berou vždy jen něco z našeho sortimentu. Teď jsme na křižovatce, kde si říkáme, jak dál. Jestli tíhnout víc k maloobchodu, nebo velkoobchodu. Chceme si udělat i e-shop, kde by byl také konfigurátor. Třeba u postele byste si navolil čelo, druh dřeva, jeho úpravu a desítky dalších možností, které nabízíme.
Jste rodinná firma, dalšími jednateli je manželka a švagr. Jak to zvládáte?
Funguje to velmi dobře. Když s manželkou přijdeme domů, tak už chceme jenom mlčet. Neexistují u nás hádky.
