Cyklostezek a dalších tras pro ty, kteří Šumavu nejraději poznávají ze sedel jízdních kol, je v okolí Prachatic spousta. Chybí však taková, která by nadšence zavedla od hranic až hluboko do vnitrozemí bez většího kontaktu s auty. První plány na její podobu se zrodily už v loňském roce, ale až letos záměr začal dostávat konkrétní obrysy.
„S podobným nápadem přišel nedávno Český Krumlov, i kolem něj by měla vést rozsáhlá cyklotrasa. Čekali jsme, jak se k jejich nápadu postaví Jihočeský kraj. A když jeho přípravu podpořil, bylo to povzbuzení i pro nás,“ přibližuje prachatický starosta Martin Malý.
První větev cyklotrasy má vést místy, kudy se kdysi k Prachaticím dostávali od Pasova soumaři se solí. Od Mechového potoka u Českých Žlebů v srdci Národního parku Šumava úvozy historické Zlaté stezky a v jejich blízkosti okolo Prachatic. Její délka by měla být 39 kilometrů.
Druhá trasa by měla kopírovat tok řeky Blanice od pramenů pod Knížecím Stolcem. Obě větve by se propojily u Bělče nedaleko Prachatic a odtud by dále stezka kopírovala Blanici až k soutoku s Otavou. Tam by navázala na Otavskou cyklotrasu, 94 kilometrů od svého začátku.
Chtějí rozptýlit turisty i do méně navštěvovaných míst
„Cyklotrasa v této oblasti má velký potenciál. Jde nám totiž také o to, abychom dokázali rozptýlit tlak návštěvníků z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších oblastí do míst, o nichž zatím není takové povědomí,“ vysvětluje ředitel Nadace Jihočeské cyklostezky Jan Vlášek.
Příkladem může být Purkarec u Vltavy. Kdysi ospalá vesnička na břehu hněvkovické nádrže, kde přežívala jediná hospoda. Dnes se tam přes sezonu uživí tři. Podobný efekt jako Vltavská cyklotrasa, která spojila České Budějovice a Týn nad Vltavou, by mohla mít i ta, která turisty zavede k Blanici. Záleží však na podpoře Jihočeského kraje.
„Je to náš hlavní partner a sponzor. Ostatní realizované projekty jsou, myslím, důkazem, že má naše práce smysl a efekt. Věřím, že podporu získáme i pro vybudování trasy na Prachaticku,“ doufá Vlášek.
Prachatický starosta Malý už letos svolal jednání, na němž svůj záměr představil dalším obcím, na jejichž katastrech by mohla cyklotrasa vést. Většina starostů nápad podpořila.
Konkrétní projekty by mohly být hotové v roce 2018
I proto se teď Prachatice snaží získat grant na vypracování cyklogenerelu, tedy soupisu míst, kudy by trasy pro cyklisty mohly vést. „Příprava takové dokumentace by trvala rok až rok a půl,“ říká Malý s tím, že pořízení dokumentu vyjde na 600 tisíc korun.
V co největší míře by měly trasy vést po už vybudovaných lesních cestách, cyklostezkách, které už stojí, nebo je obce budují nezávisle na tomto plánu.
„To je třeba případ úseku od Volar k Soumarskému mostu, kde už Volarští mají projektovou dokumentaci a budou úsek stavět,“ podotýká Vlášek.
Jen v některých místech, kde se podobná infrastruktura nenajde, by části trasy propojila nová cyklostezka.
O náklady na její výstavbu by se pak mohly podělit dotčené obce. „Reálné je, aby studie proveditelnosti vznikla do konce roku 2017, o rok později už by mohly být na světě projekty,“ míní ředitel Vlášek.
