„Lipensku se v posledních letech věnujeme systematicky, protože tu sílí turistický ruch. Od Českého Krumlova jsme postoupili k Vyššímu Brodu a do Frymburka. Teď je Horní Planá a na ni navazují v tom šumavském řetězci Volary a Modrava. A pak se to vrací přes Vimperk do Vacova, takže celá Šumava je teď velmi pěkně pokrytá,“ popsal ředitel jihočeské záchranné služby Marek Slabý.
Záchranka v číslechV roce 1990 bylo v kraji osm výjezdových základen a 13 posádek. Nyní je na jihu Čech 30 základen a 50 posádek. Strmě přibylo výjezdů: v roce 2003 ošetřili záchranáři 30 tisíc pacientů, loni už 75,6 tisíce. Během dne vyjíždějí rychlé sanitky v regionu průměrně desetkrát za hodinu, v noci průměrně šestkrát. Záchranáři jezdí za pacienty 60 sanitkami a dalších šest mají v záloze. Kromě nich využívají deset osobních aut pro přepravu lékaře v rámci Rendez-Vous systému, kdy se u pacienta setká sanitka s řidičem a záchranářem a auto s lékařem. |
Na hornoplánské základně bude sloužit posádka bez lékaře. Její teritorium sahá po levém břehu Lipna od Černé v Pošumaví po Želnavu a zabírá i pravý břeh Lipna, kde mají záchranáři také plavidlo. „Takže můžeme dosáhnout svých zákazníků plavbou, byť jsme pozemní záchranná služba. Ale budeme se starat i o jižní část boletického vojenského prostoru, který se postupně zpřístupňuje a je lákadlem pro turisty,“ upřesnil Slabý.
Turisté u Lipna a v okolních šumavských kopcích jsou častými pacienty záchranky už nyní. Každý desátý ošetřený člověk je zraněný rekreant. „Mezi cizinci vedou Němci, Rakušané a Holanďané, v naší statistice je ale třeba i Korejec nebo Francouz,“ podotkla mluvčí jihočeské záchranné služby Petra Kafková.
Zatímco Holanďané jsou proslulí svými zlomeninami na lyžích, mezi komplikované zásahy patří těžce opilí turisté. „Například téměř deset hodin jsme hledali rakouského turistu, který jel na skútru z kasina a kdesi uprostřed Šumavy spadl a dožadoval se pomoci. Aniž by věděl, odkud a kam jede a kde je, ale nakonec se nám ho ve spolupráci s hasiči a policisty podařilo najít se zhmožděnou nohou uprostřed lesa a vše dobře dopadlo,“ připomněl Slabý.
Nejčastěji však budou záchranáři z nového sídla v Horní Plané vyjíždět k místním lidem v akutním stavu, a to je pro příhraniční těžko dostupnou oblast dobrá zpráva. „Jsem rád, že máme záchrannou službu ve městě, protože máme obyvatele i na druhé straně jezera. A každý, kdo to tu zná, ví, že dostat se k nim je mnohdy těžké a vyžaduje to hodně dlouhou dobu. Proto vítám, že se dojezdový čas záchranky zkrátí,“ řekl hornoplánský starosta Jiří Hůlka.
Ideální je podle starosty i umístění posádky rychlé sanitky v místním domově důchodců, protože tamní obyvatelé ji potřebují nejvíc. Potvrdila to i ředitelka domova Renata Březinová: „Věkový průměr našich klientů je přes 80 let a žije jich tu 110. Nikdo z nich není zcela zdravý, takže se může stát, že potřebujeme sanitku třikrát i čtyřikrát týdně.“
Letos v létě se ještě chystá záchranka zahájit provoz v novém sídle na letišti v Plané u Českých Budějovic, kde bude kromě pozemní posádky přemístěna i letecká záchranná služba z Hosína. A v příštím roce dokončí záchranáři pokrytí celého kraje otevřením základny ve Lhenicích na Prachaticku.
„Za vybudování hornoplánské základny jsme zaplatili tři miliony korun, ročně nás stojí záchranka kolem 270 milionů. Náklady neustále stoupají. Zpočátku kraj financoval třetinu nákladů, dnes už dvě třetiny a jen třetina jde ze zdravotního pojištění,“ srovnává vicehejtmanka pro zdravotnictví Ivana Stráská.
