V novém seznamu elitních kulturních památek by od příštího roku neměl chybět most Bechyňská duha, vodní Pila Peníkov u Českého Rudolce a plavební kanály na Šumavě. Ministerstvo kultury navrhuje přidat 25 památek z celé země, převážně se jedná o technické stavby a lidovou architekturu. Schválit by je mohla na začátku roku vláda (více čtěte zde).
"Jsem hrdý, že se náš most mezi národní kulturní památky dostane, protože tam svou jedinečností patří," říká starosta Bechyně Jaroslav Matějka.
Obloukový most přes Lužnici na okraji města byl původně nazýván Jubilejní. Dnes se jmenuje Bechyňská duha, kterou svým tvarem připomíná. Postaven byl mezi lety 1926 a 1928. Most je dlouhý 190 metrů a nad hladinou řeky se tyčí ve výšce 60 metrů. Zajímavostí je, že po něm jezdí auta i vlaky. Ve 40. letech se dokonce dostal na poštovní známku.
"Zařazení mostu mezi národní kulturní památky určitě pomůže propagaci Bechyně, protože jeho název v sobě nese i jméno města," dodává Matějka. Památky mohou také snáze dosáhnout na dotace na svou obnovu.
Další technickou památkou, která by měla získat prestižní status, je vodní Pila Peníkov u Českého Rudolce na Jindřichohradecku. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1865.
Pila, kterou pohání voda z rybníka, tu příležitostně fungovala až do 70. let 20. století, provoz mlýna skončil o dvacet let dřív. Dnes je pila otevřená veřejnosti a celý systém je funkční. Pravidelně se tu koná ukázkový pořez od května do září.
Poslední z trojice nominovaných národních kulturních památek v kraji jsou plavební kanály na Šumavě. Ty spojují přímo Dunaj a Vltavu - nepřímo úmoří Severního a Černého moře.
Kanál je 52 kilometrů dlouhý, byl napájen vodou z 27 potoků, Plešného jezera a tří umělých nádrží. Necelá dvě století fungoval jako významná dopravní cesta pro dřevo opouštějící šumavské lesy. Jen v letech 1791 až 1892 se tam splavilo více než osm milionů kubíků dříví.
"Původně se jmenoval Krumlovsko-vídeňský kanál. Dnes má název podle Schwarzenbergů, kteří se rozhodli na konci 18. století využít bohatství skrývající se v šumavských lesích a prodávat převážně palivové dřevo do Vídně," říká Josef Štemberk, vedoucí oddělení marketingu Správy NP Šumava.
Kolem kanálu vede značená turistická stezka. A to jak na české, tak i rakouské straně. Trasa láká technickými vymoženostmi.
"Především na křížení s potoky bylo nutné vystavět stavidla nebo propustě, které dnes působí jako pomníčky stavitelům kanálu. Unikátní je vodní akvadukt přes Koňský potok a celá řada napájecích nádržek, které ještě na svoji obnovu čekají," uvádí Tomáš Fait, náměstek ředitele správy parku pro vnější vztahy.
Seznam národních kulturních památek se začal tvořit v roce 1962, nyní čítá 272 objektů. Naposledy se rozšířil v roce 2010. Tehdy mezi elitu "povýšily" čtyři jihočeské památky - Závišův kříž, zámek ve Vimperku, Zemský hřebčinec v Písku a zemědělská usedlost v Krníně.
Národní kulturní památky na jihu ČechČeskobudějovicko: Hrad Nové Hrady, Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec (česká část), Rodiště Jana Žižky v Trocnově, Zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada Českokrumlovsko: Hrad Rožmberk nad Vltavou, Klášter ve Vyšším Brodě, Klášter Zlatá Koruna, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kájově, Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, Původní vybavení barokního divadla v Českém Krumlově, Zámek Český Krumlov, Závišův kříž z kláštera ve Vyšším Brodě, Zemědělská usedlost čp. 3 v Krníně Jindřichohradecko: Klášter v Třeboni, Rožmberská rybniční soustava, Zámek Červená Lhota, Zámek Dačice, Zámek Jindřichův Hradec, Zámek Třeboň se Schwarzenberskou hrobkou Písecko: Hrad Zvíkov, Kamenný most v Písku, Klášter premonstrátů v Milevsku, Zámek Orlík, Zemský hřebčinec v Písku Prachaticko: Rodný dům mistra Jana Husa v Husinci, Zámek Kratochvíle, Zámek Vimperk Strakonicko: Hrad Strakonice, Vodní mlýn v Hoslovicích Táborsko: Hrad Kotnov s Bechyňskou bránou, Kozí Hrádek u Tábora, Řetězový most v Stádlci, Stará radnice v Táboře |
