Na výsadbě aleje nedaleko Dolní Lhoty na Jindřichohradecku se podílel i její dědeček. Od té doby uplynulo už 105 let. Dnes mají být tyto stromy z velké části vykáceny, protože přípojná cesta do Dolní Lhoty z nového obchvatu obce má vést právě touto alejí. Marie Ernestová bojuje už několik let za záchranu aleje, která má podle odborníků velmi důležitý přírodní význam. Výstavba komunikace, jež místo protne, má však začít příští rok.
Jde o část silničního tahu mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem. Obcí Dolní Lhota nyní řidiči projíždějí, nově by ji měli minout a ve směru do Jindřichova Hradce ji budou mít po levé straně.
Jenže Marii Ernestové vadí, že kvůli nové přípojné cestě do obce musí padnout část aleje. Ernestová navíc spoluvlastní pozemky, skrze které mají v budoucnu auta projíždět.
„V roce 2010 mi poslali výzvu k souhlasu s vykoupením mých pozemků. Lámali mě až do jara 2012, což bylo velmi nepříjemné jednání. Vždy přijeli tři lidé, kteří tu byli i dvě a půl hodiny, a zastrašovali mě. Dokonce telefonovali členům mé rodiny, aby mě nějakým způsobem zmanipulovali,“ tvrdí Ernestová, která do roku 2010 pracovala na katedře anglistiky na Jihočeské univerzitě.
Obchvat vyjde na 420 milionů
Práce na obchvatu měly začít už dříve, ale akce má zpoždění. „Protože byly problémy s dokončením majetkoprávních vztahů, byla příprava stavby utlumena,“ uvedl Jan Kudrle, vedoucí úseku výstavby z Ředitelství silnic a dálnic v Českých Budějovicích. „V současné době se dokončuje majetkoprávní činnost. Novela zákona umožnila vypořádat spoluvlastnické pozemky. Tím nejsou poškozováni spoluvlastníci, kteří chtějí podíl prodat a jsou závislí na dohodě všech,“ vyjádřil se Kudrle k současnému stavu výstavby, která by měla vyjít na zhruba 420 milionů korun.
Ernestová se smířila s tím, že některé stromy budou muset padnout, avšak vybraná varianta přípojné silnice z obchvatu do vesnice je podle ní tou nejhorší a nejdražší. „Přitom stávající silnice, kvůli které se bude obchvat stavět, bude na něj připojena a nabízí se otázka, proč nelze jako spojení s obcí využít ji,“ díví se Ernestová.
Sama se zajímala o význam aleje a nechala si vyhotovit několik posudků. Jeden z nich vypracoval Jan Květ, vědecký pracovník Jihočeské univerzity a Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR.
„Prohlašuji, že plně podporuji odmítavé stanovisko, vypracované po konzultaci se mnou a několika odborníky znalými stavu a ekologické hodnoty této více než 100 let staré a dendrologicky a krajinářsky velmi hodnotné aleje,“ uvádí Květ ve své zprávě na úvod.
Stromořadí má podle něj značný přírodovědný, krajinotvorný a estetický význam. „Alej je také jako specifické stanoviště odlišné od okolní krajiny cenným předmětem šetření stavu stromů tvořících alej,“ tvrdí Květ. Kromě toho má význam termoregulační. Podle studií ve dne ochlazuje teplotu o tři stupně, o stejnou hodnotu pak zvyšuje teplotu v noci. Teplota v aleji je v létě výrazně nižší než mimo ni.
Starosta: Na obchvat se těšíme
Marie Ernestová poslala začátkem července dopis Ředitelství silnic a dálnic. V něm uvádí sedm argumentů, kterými obhajuje své jednání. „V žádném případě nezpochybňuji důležitost výstavby obchvatu, ale s předloženými smlouvami nemohu souhlasit z důvodů, které jsem v dopise zmínila,“ vysvětluje. Odpovědi na dopis se nedočkala. Místo toho jí přišlo oznámení o zahájení řízení ve věci vyvlastňovacího procesu.
Lidé z Dolní Lhoty boj Marie Ernestové nepodporují. „Na obchvat se těšíme. Většina obyvatel ho vítá, protože přinese klid a bezpečí do vesnice. Prozatím ale nemáme žádné zprávy o tom, kdy by měla jeho výstavba začít,“ sdělil Jiří Krupička, starosta Stráže nad Nežárkou, pod kterou Dolní Lhota spadá.
Kudrle doplnil, že Ředitelství silnic a dálnic se chystá požádat o stavení povolení k obchvatu. „Součástí žádosti o stavební povolení mohou být vzneseny požadavky, s kterými se musí vypořádat stavební úřad,“ dodal Kudrle.
