"Rozsah této práce je skutečně ojedinělý. Vše děláme podle dobových fotografií," vysvětlil jeden z restaurátorů Tomáš Skořepa. "Smyslem není vyrobit novou památku, ale doplnit náměstí podle původní předlohy," dodal.
Národní dům získal přesně v roce 1900 Sokol a o tři roky později tu nechal udělat sgrafita podle návrhu malíře Ladislava Nováka, spolupracovníka Mikoláše Alše.
"Po okupaci Sudet byla sgrafita otlučena a pravděpodobně v šedesátých letech byly rovněž odstraněny štukové prvky a provedeny další úpravy, jako změna rozvržení oken a zaklenutí výkladců v přízemí. Zdobná fasáda byla přetvořena na nezajímavé průčelí, které se dochovalo naštěstí alespoň s atikou," řekl vedoucí stavebního odboru radnice Antonín Jurčo.
Obnova sgrafitiSgrafita se dělají tak, že na hrubou spodní omítku je v tloušťce čtyř milimetrů nanesena černě probarvená vápenná omítka, přes kterou po jejím zavadnutí je natažena světlá vápenná omítka obdobné síly. V této vrchní světlé vrstvě je pak začerstva proškrabována až na tmavý podklad příslušná kresba. V Prachaticích si navíc vypomohli zajímavým "vynálezem". K překreslení obrazců použili průhlednou fólii, podle které pracovali na zdi. |
Prachatice se rozhodly sgrafita na Národní dům vrátit. Práce začaly v červnu. Restaurátoři už nyní na fasádě dolaďují detaily. Celou věc zvládli vcelku rychle.
"Každý díl sgrafita se musí dokončit během jednoho dne, protože se dělá do čerstvé omítky. Složitější byly přípravy," poukázal restaurátor Skořepa na pracovní proces.
Oproti původní předloze se přece jen něco změnilo. Přibylo celé jedno pole sgrafit. Okna v prvním patře jsou totiž kvůli přestavbě umístěna jinak než na původním snímku.
"V této části je jakýsi náš výtvarný vklad, jinak jsme ale pečlivě vycházeli z fotografií. Něco svého jsme ale museli přidat i u těch nejmenších detailů, protože je dobové fotografie nezachytily," konstatoval Skořepa.
Slavnostní odhalení fasády město naplánovalo na středu ve 14 hodin.
