Rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer.

Rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Odmalička vzhlížím k technice, říká nový rektor Jihočeské univerzity

  • 1
Rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer je manažerem jedné z největších organizací v regionu. Univerzita má osm fakult, 14 tisíc studentů a dva tisíce zaměstnanců. Pod jeho vedením se víc otvírá světu.

Bývalý děkan přírodovědecké fakulty má dveře své pracovny otevřené stejně pro oficiální návštěvy i pro studenty. Je to vidět i na výzdobě rektorské kanceláře – má v ní velký obraz, jehož autorkou je studentka teologické fakulty.

"Obraz se jmenuje Dívka pro pana rektora. Původně byl součástí výstavy na náměstí a pak mi ho studenti přinesli. Bez kontaktů se studenty by moje práce neměla smysl, scházím se s nimi často a rád, a to včetně studentů z přírodovědy, které učím," říká Grubhoffer.

Jaké jméno má univerzita mezi konkurenčními školami?
Rektoři ostatních vysokých škol mají Jihočeskou univerzitu docela rádi. Patrně je to dáno zejména tím, že v jižních Čechách by každý chtěl žít a hodně lidí na ně má vzpomínky minimálně ze školních výletů. Pražáci z naší univerzitní branže tu mají prakticky všichni chalupu, takže nás tím pádem berou. Ale je to dáno i tím, že leccos je tu na slušné úrovni a v lecčems jsme velmi respektovaní nejen doma, ale i v zahraničí.

Máte na mysli přírodovědeckou fakultu?
Není to jen přírodovědecká fakulta. Máme tu tři fakulty, jejichž programy snesou nároky na označení výzkumné fakulty. Kromě přírodovědců také filozofická fakulta a fakulta rybářství a ochrany vod. Na těch dalších je to otázka některých programů či oborů.

Nejdelší tradici má největší pedagogická fakulta. Jak si vede?
Bezesporu má velmi kvalitní výchovy, hudební a výtvarnou. Ale také kvalitní jazyky. Pro spoustu studentů je zajímavé, že se mohou zapsat do oborů třeba na pomezí pedagogické a filozofické fakulty.

Osm fakult může jistě nabízet víc zajímavých kombinací studia.
Mezioborová témata a studia jsou to jedinečné, proč je dobré sem chodit. Většina fakult nabízí dvouoborová atraktivní studia jako třeba biologie – archeologie a další. Máme tu i zahraniční studium, a to je biologická chemie, což je společný studijní obor bakalářský i magisterský Keplerovy univerzity v Linci.

Co ještě univerzitě schází?
Citelně tu chybí technické obory. Region s tím stále zápasí, protože je tu každý rok podstatná část čerstvých maturantů, kteří by šli studovat nějaký technický obor, ale nechce se jim ani do Prahy, ani do Plzně. Proto se netajíme tím, že chceme víc technických oborů.

Nepatří to spíš Vysoké škole technické a ekonomické?
Budějovická technika se snaží toto místo zaplnit, ale vznikla na bázi stavební vyšší odborné školy, a to je jen část techniky. Teď usiluje o strojírenství a my také. Snažíme se s ČVUT a firmou Bosch dát dohromady obor mechatronika, protože stále cítíme tlak strojírenských firem, že jim chybí mladé kvalifikované posily.

Na které fakultě najde mechatronika zázemí?
Na přírodovědecké, protože s jejím rozvojem se nám podařilo získat do Budějovic velmi zdatné matematiky a fyziky, v krátké době se tu podařilo dobře obsadit ústav matematiky a ústav fyziky. A když už ty odborníky máme, je škoda, aby učili v ročníku pět studentů matematiky a čtyři fyziky, když mohou učit technické obory třicet studentů.

A na co sem chcete nové studenty nalákat?
Dají se přitáhnout přes biologii, dají se přitáhnout přes biofyziku a biomatematiku. Ale když vysokoškolský učitel matematiky studuje evoluční diferenciální rovnice aplikované do složitosti vývoje života, tak je samozřejmě schopen vychovávat techniky.

Proč tlačíte techniku, když sám jste přírodovědec?
Možná právě proto, že jsem se sám tímto směrem nevydal, k technice odmalička vzhlížím a nesmírně ji obdivuju. A cítím, že je to něco, čím by měla univerzita přispívat.