Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

On-line rozhovor

ředitel NP Šumava

Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský
velikost textu:
vydáno 9.8.2011 11:00
ON-LINE rozhovor ředitele NP Šumava Jana Stráského se čtenáři iDNES.cz.

Osobnost odpovídá

Litujeme, ale zadávání otázek bylo možné pouze do 9. srpna 2011 do 11:11. Nyní osobnost odpovídá na již položené otázky.

OTÁZKA: Pane Stráský, co Vám říkají jména Pavel Dlouhý, Tomáš Jirsa a majitel dřevařské firmy Mičánek? Těm asi o kůrovce nepůjde, nýbrž o velké peníze. Proč neřeknete lidem pravdu?
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Tomáš Jirsa snad žádnou dřevařskou firmu nemá. majetkové poměry P.Dlouhého neznám. Ke jménu majitele dřevařské firmy Mičánek mohu přidat několik set dalších firem, s nimiž Park v uplynulých dvaceti letech obchoduje se dřevem. Obchodovat znamená oboustranně výhodný kontakt: výnosy z prodeje dřeva vkládá Správa NP Šumava do rozvoje Parku, třeba od nápravy vodního režimu až po lavičky, na kterých při návštěvě sedíme. Spíš mi dělá starosti, zač budou moji následníci obnovovat les tam, kde se to přírodě nepodaří, až se bude zase kácet tak málo, jako za pana ředitele Žlábka. 9.8.2011 12:04
OTÁZKA: Dobrý den, v květnu jsem byl na Šumavě. V první i druhé zóně se tam tehdy podél cest kácelo harvestorem (tedy monstrózní plechovou obludou, která rozjezdí všechno, co jí přijde do cesty). Kácelo se např. cestou na Poledník, kolem Ptačích nádrží i u pramenů Vltavy. Vše mám fotograficky zdokumentované. Můžete mi vysvětlit, proč je podle vás normální použití takové techniky v nejcennějších zónách parku. Nepotřeboval jste na to ani povolení?
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Velmi stojím o snímky a informace o kácení harvestorem v 1.zónách, nikoliv však o snímky o odstraňování souší od značených turistických cest z pevné cesty harvestorem. Toto mé rozhodnutí bylo motivováno skutečnou tragedií, která se na Šumavě udála (smrtelný úraz souší) a těžko mi dokážete, že jste to nemohl být Vy, na koho jedna z téměř 8 000 odstraněných souší mohla padlout. Druhou variantou je jen zavření takové cesty: to byste se však k pramenům Vltavy nedostal. Na pramenech Vltavy jsem použil k přírodě šetrnější cestu než je harvestor, také proto, že ten by 15 m od cesty nedosáhl a jeho vjezd mimo cestu by přírodě mohl opravdu ublížit. Samozřejmě, že byla mnohem dražší a výsledek ani mne netěší: ale opravdu nemám prsty v tom, že uschly staleté smrky na pramenech Vltavy. Zato si pamatuji prohlášení předchozích ředitelů, že k uschnutí lesa na pramenech Vltavy nikdy nedojde. Oni přece měli kůrovcovou kalamitu pod kontrolou. 9.8.2011 11:58
OTÁZKA: Dobrý den, má otázka je jasná. Jakým způsobem nám chcete kompenzovat zničení velmi vzácného území Šumavského NP. O kůrovcové kalamitě nevíte lautr nic, kácíte zdravé stromy, nepřiměřeně zasahujete proti lidem, kteří chrání přírodu, podněcujete do médií falešné informace přes předraženou agenturu, kterou platíte z našich peněz. Ukažte, že jste člověk a odstupte ze své funce a vše přenechejte odborníkům, kteří snad ještě dokáží přírodu zachránit. Uvědomte si, že zde nejde o peníze, ale o to, abychom našim dětěm jednou někde mohli ukazovat krásy naší země.
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Všude, kde to bude potřeba, kde to dovolí zákon a kde na to budeme mít, budeme vysazovat nový les v původní dřevinné skladbě. Už soubor většiny otázek, na které dnes odpovídám,jen potvrzuje nutnost práce s agenturou, poněvadž budování tak velkého tiskového střediska, které by postupně vysvětlovalo všechna nakupená nedorozumění, by bylo mnohem dražší. 9.8.2011 11:49
OTÁZKA: Dobry den, podle odborniku dojde vytěžením lokality u Ptačího potoka k poškození unikátního ekosystému horského lesa, aniž by se šíření kůrovce do nižších poloh zabránilo. Ptačí potok se totiž nachází již za současnou linií šíření kůrovce...coz si lze snadno empiricky overit. Proc se tedy kaci tam, kde to pro kurovce uz nema smysl? Proc kacite, kdyz k tomu stale nemate potrebnou vyjimku (cimz se navic chlubite, jako by to snad bylo uctyhodne)?
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Jsme přesvědčeni, že kácíme tam, kde to má klíčový smysl. Za určitou hranicí rozsahu kácení - pokud ji budeme muset překročit - budeme podle platných zákonů potřebovat výjimku. Její udělení se řeší. Nic z toho však není k chlubení. 9.8.2011 11:44
OTÁZKA: Dobrý den, můžete mi prosím říci, proč si nenecháte poradit od odborníků z německé nebo rakouské strany Šumavy? Byl bych rád, aby ji viděli i moje děti! Děkuji, Petr. Petr Korecký
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: S německými odborníky se pravidelně radíme. S rakouskými máme spíš problémy: oni totiž mají své hospodářské lesy až k hranici státu a našeho Parku a naším kůrovcem nejsou nadšeni. Vaše i moje děti určitě uvidí Šumavu, budou-li o to stát. Současná diskuse je o tom, v jakém stavu. 9.8.2011 11:42
OTÁZKA: Pane řediteli, mám na Vás 3 dotazy. Za 1. Proč ignorujete názory odborníků? Argument, že máte ty kteří doporučují kácení prosím neuvádějte. Existuje jasný a objektivní systém na hodnocení vědecké úspěšnosti a výkony vašich odborníků pro kácení jsou zde ve srovnání s protikáceči velmi slabé, tzn. zřejmě tomu moc nerozumí. Za 2. Proč stahujete z hotelů brožurky o vývoji lesa atd. Není snad v našich zákonech, že máme právo na pravdivé informace. Tohle zavání propagandou minulého režimu. 3. Víte o tom, že místní žijí z turistů a ti sem jezdí za přírodou (bohužel je odrazují přemrštěné ceny)? Děkuji Jan Havlíček, Radětice Jan Havlíček
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: 1) O vámi zmíněný "jasný a objektivní systém hodnocení" velmi stojím. Kdyby nadto bral ještě ohledy na obyvatele a návštěvníky, byl by celý problém vyřešen. 2)Samozřejmě, že materiály o Parku trvale obměňujeme. Nadto ještě hledáme systém méně nákladné distribuce. O Vaše konkrétní poznatky v této věci mám zájem. 3)Turisté jsou dnes nejvýznamnější příjmovou položkou obyvatel Šumavy. Čím jich bude méně, tím větší budou ceny. Lišíme se patrně v tom, zda i po druhé přijedou za přírodou "hnědou" (vím, že poprvé ano) anebo tak jako doposud za přírodou "zelenou". 9.8.2011 11:39
OTÁZKA: Kdo vybíral porosty, v nichž se bude kácet- a vybral ty, které se měly výhledově připojit k 1.zóně, tj. nejhezčí porosty druhé zóny, když kůrovec je všude?
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Kdyby byl kůrovec všude, nemělo by ovšem žádné kácení smyslu. Dělá se - v posledních třech letech v nebývale velkém rozsahu - proto, aby se zabránilo napadaní dalších stromů. Vybírají se taková napadená místa, kde odstraněním napadených stromů chráníme dosud nenapadané stromy. Máte pravdu v tom, že napadených míst je na Šumavě mnoho. Kdyby však byla napadená celá Šumava (zatím odhadujeme napadení lesů v NP Šumava do 50 opravdu bych odešel do důchodu. 9.8.2011 11:31
OTÁZKA: Dobrý den, NP Šumava pod Vaším vedením například v květnu použil v rozporu se zákonem na boj s kůrovcem pesticidy. Sám jste tehdy přiznal, že jste potřebná povolení neměl. Přijde Vám to v právním státě normální? Jezdíte také často na červenou, když se vám to hodí? Dušan Hřebíček
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Nejprve odpovím, že nejezdím na červenou, kdy se mi to hodí. Pesticidy jsem použil těsně před 22.4.2011, což byl odborně stanovený termín očekávaného rojení kůrovce, zhruba stejně jako můj předchůdce. Výjimku, která se vztahuje k použití chemie v NP Šumava na celý rok, jsem získal v červnu 2011. Můj předchůdce v předchozím roce ji získal v červenci 2010. 9.8.2011 11:26
OTÁZKA: Proč byla vyměněna vědecká rada složená z odborníků na lesní ekosystémy?
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Rád ještě jednou odpovím: rozhodnutí o tom, že Rada NP Šumava nebude dělena na sekce - regionální a vědeckou - přijal ještě předchozí ředitel Ing Krejčí. Jako předseda rady NP Šumava jsem u toho v roce 2010 byl. Já jsem si toto rozhodnutí osvojil a požádal na jednání Rady v únoru 2011 zastupujícího předsedu Rady NP Šumavy, který byl předtím místopředsedou Rady za vědeckou sekci, aby mi navrhl 8 vědců do rekonstruované Rady. Jeho návrh jsem plně respektoval. Respektoval jsem i fakt, že někteří dosavadní členové Rady se mnou nechtěli spolupracovat. 9.8.2011 11:22
OTÁZKA: Pane Stráský, myslím, že Vaše rozhodování stálo každého z nás a tuto republiku už hodně peněz. Nejlépe by bylo , kdyby jste odešel do důchodu. Zeptal bych se: Jste opravdu tak hloupý nebo jenom někým navedený?
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: O cíli toho, co dělám - zastavit kůrovce ještě v době, kdy bude na Šumavě nějaký zelený les - jsem naprosto prřesvědčený. Navádějí mně k tomu mnozí - od spoluobčanů v samoobsluze, kde nakupuji až po stovky dopisů a mailů od řadových občanů z celé ČR. 9.8.2011 11:17
OTÁZKA: Dobrý den, proti kácení se jasně postavili vědci z Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, Zemědělské či Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Centra pro výzkum biodiverzity, Biologického centra Akademie věd atd. Můžete jmenovat, které vědecké instituce (nemyslím dřevaře) se jasně vyslovili pro kácení a dát odkaz na jejich studie, které nezbytnost kácení dokládají. Děkuji. Dušan Hřebíček
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Na tyto otázky odpovídám"zpatra", abych jich za hodinu stačil zodpovědět co nejvíc. Kdybych se zpaměti pokoušel o výčet vědeckých institucí, od nich mám nebo cítím podporu, určitě bych na některé zapomněl. Ptáte-li se však na podporu nezbytnosti kácení v boji s kůrovcem na Šumavě, pak jsou to beze zbytku všechny. Spor je především o to, kde kácet. Část odborné veřejnosti zastává názor, že je vhodné kácet jen na hranicích Parku a zabránit tak přenosu kůrovce mimo Park, část podporuje náš postup, zachránit alespoň část stromového patra v okolí obcí uvnitř Parku. 9.8.2011 11:15
OTÁZKA: Dobry den, mam vas v pameti jako typickou ikonu dovokych devadesatych let, ktera snazive ru sila to, co fungovalo, a snazila se zavadet, co fungovat nemohlo. Nemate pocit, ze v pripade narodniho parku je uz docela na case zacit jednat pro zmenu s odbor niky, a nikoli resit silou z pozice snaziveho ucetniho? Pavel Cimbal
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Ubezpečuji Vás, že mám ve svém vedení, na Správě Národního parku i v Radě NP Šumava mnoho vědců. Přiznávám, že nemám příliš vědců, kteří by zároveň radily v demografických a rozvojových otázkách, ačkoliv Park určitě není jen pro ochranu přírody, ale také k zajištění života jeho obyvatel. 9.8.2011 11:09
OTÁZKA: Dobrý den. Chtěl bych se zeptat - pro dřevařskou lobby pracujete za peníze nebo z přesvědčení? Je škoda, že vy a lidé vám podobní změní šumavskou krajinu v holinu. Čím dříve odejdete, tím lépe.
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Nepracuji pro žádnou dřevařskou lobby a docela rád bych věděl, kterou firmu mají na mysli ti, co mne z toho podezírají. Mám dost starostí s jinými lobby. Většinu dřeva z kůrovcových těžeb ani neprodáváme, poněvadž zůstává v lese, ale na krytí nákladů provozu Parku - jak jistě chápete - také nějaké peníze potřebujeme. 9.8.2011 11:05
OTÁZKA: Dobrý den, chci se zeptat, zda jste seznámen se stanoviskem vědců k problému lýkožrouta smrkového na Šumavě a jak se k tomuto stavíte. Monika Kopčilová
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ODPOVĚĎ: Na Správě i u mne se schází mnoho informací a stanovisek vědců k problému lýkožrouta na Šumavě. Vzužíváme je k posouzení kroků, které v boji s kůrovcem používáme. Odkládáme stanoviska, vycházející z názoru, že na Šumavě není kůrovcová kalamita. 9.8.2011 11:03

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.