Začala obnova středověké Jakobínky na hradě Rožmberk. Řemeslníci obklopí věž...

Začala obnova středověké Jakobínky na hradě Rožmberk. Řemeslníci obklopí věž historickým lešením, na vrcholu vybudují obří jeřáb podle dobových pramenů. Podobný si zakreslil do plánů i Leonardo da Vinci. Práce začaly zatloukáním dřevěných kůlů pomocí beranidla. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Jakobínku opravují řemeslníci jako ve středověku. Postaví dřevěný jeřáb

  • 1
Výstavbou středověkého dřevěného lešení pokračuje rekonstrukce věže Jakobínka na hradě Rožmberk. Za dva roky z ní bude vyhlídka pro turisty. Z nového ochozu se naskytne lidem ojedinělý pohled na okolí.

Kolem věže vyroste dřevěné lešení z místních smrků. Na jeho vrcholu bude replika jeřábu z 15. století. Díky podobnému stroji vyrostla například slavná kupole chrámu ve Florencii a do svých poznámek si ho zakreslil i Leonardo da Vinci.

„Terén okolo věže zvýšíme násypem. Uděláme roubené krabice, které vyplníme štěrkem. V rozích a krajích je budou držet opěrné sloupy. Do dostatečné hloubky je zatluče speciální beranidlo,“ popisuje práce Petr Růžička, tesařský mistr a projektant stavby. Vycházel ze středověkých, renesančních a barokních pramenů, na kterých jsou podobné stroje vyobrazené.

Růžička je také autorem projektu repliky středověkého otáčecího jeřábu. Inspiroval se kresbami a plány z takzvaného Codexu Atlanticus Leonarda da Vinciho.

„Těmito kresbami si Leonardo připomínal stavební stroje, které používal Fillipo Bruneleschi v letech 1420 až 1434 při stavbě kopule chrámu Santa Maria del Fiore ve Florencii,“ líčí Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Da Vinci se s těmito jeřáby seznámil, když jako mladý učeň na florentském chrámu pracoval. „V době po roce 1500 už se podobné stavební stroje užívaly i ve střední Evropě a je pravděpodobné, že když v této době byla budována jehlancová helmice Jakobínky, mohl být přitom používán obdobný typ otáčecího jeřábu,“ upozorňuje Pavelec.

Práce s jeřábem bude atraktivní pro turisty i přijíždějící školy. Monumentální stroj bude dlouhý 14 metrů a vysoký zhruba sedm metrů. Řemeslníci ho umístí v úrovni helmice věže ve výšce 50 metrů.

Jakobínka

Hrad Rožmberk pochází z poloviny 13. století. Komplex původně tvořil dolní a horní hrad, z něhož se zachovala jen Jakobínka. Horní část byla později upravena na letní šlechtické sídlo. Dolní prošla několika přestavbami, z nichž nejvýznamnější ovlivnila renesance a v 19. století styl anglické novogotiky. O stáří Jakobínky vedou odborníci dodnes spory. Někteří se domnívají, že pochází ze 13. století. Jiní zastávají názor, že vznikla až na počátku 16. století. Buquoyové věž udržovali až do roku 1945, potom se její stav zhoršoval. Po složitých jednáních dostali Jakobínku v roce 2012 do vlastnictví památkáři a zahájili její obnovu.

Podle Petra Pavelce jsou práce na Jakobínce v Česku ojedinělým stavebním experimentem. „Chceme uchovat paměť těchto stavebních řemesel a postupů. Zároveň poskytujeme větší prostor odborníkům, kteří se tím zabývají,“ podotýká Pavelec. Dodává, že v budoucnu by podobné experimenty při obnově památek rádi využívali častěji.

Náklady na rekonstrukci Jakobínky vyjdou na osm milionů korun. Na vrcholu věže vznikne dřevěný ochoz, podobný, jako je například na hradě Kokořín. Hotovo má být do konce roku 2017. Na začátku sezony 2018 už se na vrchol vypraví první turisté, kterým se naskytne nový pohled na Rožmberk nad Vltavou a okolí.

Kvůli složitým majetkoprávním vztahům Jakobínka chátrala a dostala se až na seznam ohrožených památek. Lidé na ni dlouho nemohli. Občas v ní však tajně přespali trampové. Svědčí o tom třeba bílý nápis Filip 1972 ve věži.

Teprve v roce 2012 se dostala do majetku památkářů, kteří ihned začali s její záchranou. Posílili zevnitř krovy, aby se helmice nezřítila. Izolační fólie zase zabránila promokání. Starou střechu zakonzervovali a překryli keramickou krytinou. Samotný projekt začal v září 2013 ručním kácením stromů v okolních lesích.