Loni v létě odhalovala vysychající Orlická přehrada i místa, kam člověk nevstoupil suchou nohou dlouhá desetiletí. Z vody vystoupily základy zbořených domů, staré silnice, kořeny stromů. Po podzimních deštích a několika oblevách se nad nimi hladina znovu zavřela a devítimetrový deficit z konce loňského září se zřejmě brzy podaří dohnat.
Podle hydroložky Kateřiny Štěrbové je letošní zima na srážky opravdu vydatnější než ta loňská.
„V loňském roce bylo sněhu velmi málo. Letos sice při poslední oblevě většina sněhu na horách odtála, ve výškách nad tisíc metrů zůstává i metr sněhu. Příští týden se má navíc ochladit a znovu sněžit, což situaci ještě vylepší. Dál ale nikdo nedohlédne,“ prohlásila Štěrbová.
„Bylo by předčasné se radovat, nikdo teď nemůže předvídat, jaká bude situace v létě. Já věřím, že loňské problémy všechny poučily. Podle mě byly do jisté míry způsobené jarním upouštěním, kdy Orlík přišel o hodně vody. Potom ale nebylo, jak ji doplnit, a přehrada vysychala. Doufám, že letos jarní vodu nikdo nevypustí, v současné době jsme na luxusní výchozí pozici,“ hodnotí podnikatel Petr Štěpánek. Na břehu Orlíku provozuje restauraci s penzionem, bungalovy a jeden z největších přístavů.
Větší přítok než odtok
Mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Hugo Roldán uvedl, že v současné době je na Orlíku větší přítok než odtok, a přehrada se tak dále plní. Dá se očekávat, že hladina dosáhne až hranice 348 metrů nad mořem, což je běžná výška podle manipulačního řádu.
Ten se v loňském roce změnil a počítá se snížením hladiny o 1,3 metru, což by nijak výrazně nemělo ohrozit ani možnosti plavby, ani energetické potřeby. Zároveň by to ale mělo zvýšit zadržovací schopnost přehrady z desetileté povodně na dvacetiletou. A souhlasili s ním i majitelé rekreačních zařízení.
K trvalému snížení hladiny na Orlíku Povodí Vltavy přistoupí až ve chvíli, kdy bude jasné, že je vody dost. Větší snížení hladiny by už totiž funkci přehrady a ruch na její hladině i březích ovlivnilo výrazněji.
„Zaslechl jsem, že se některé obce pod přehradou chtějí odvolat a docílit toho, aby se o dalším snižování znovu jednalo. O rekreaci by v takovém případě šlo až v posledním sledu, ale ohrožena by byla už i splavnost,“ říká Petr Štěpánek.
Nejlepší sezona za 30 let
Podle něj je i z odkazu loňského extrémního sucha patrné, že prioritou má být udržet vody v přehradách co nejvíc a vypouštět ji jen pomalu. Zatímco na Orlíku bylo loňské léto vlivem sucha mizerné a mnoho pláží i přístavů bylo vysoko nad úrovní hladiny, na Lipně si lidé užívali jednu z nejvydařenějších sezon posledních let.
Výhodou bylo i to, že Lipno je vůbec poslední nádrží, kterou povodí v případě sucha vypouští - Orlík naopak tou první. I přes sucho tak bylo v Lipně loni stále dost vody.
„Nebojím se tvrdit, že to byla snad nejvydařenější sezona za posledních třicet let. Hrálo v tom roli i počasí a také situace ve světě. Lidé se bojí jezdit na oblíbená místa v zahraničí a Chorvatsko je pro některé už okoukané,“ pochvaluje si starosta Frymburka Oto Řezáč.
Ten vidí optimisticky i vyhlídky na letošní letní sezonu. Mimo jiné i proto, že díky mírné zimě nestihla země promrznout. To potvrdila i hydroložka Štěrbová.
„Tající voda i deště se mohou vsakovat hlouběji. Sucho rozhodně zažehnané ještě není, obnovit podzemní zdroje trvá hodně dlouho. Ale ve vrstvách těsně pod povrchem je situace mnohem lepší,“ vysvětlila.
Výška hladiny Lipna podle starosty Frymburka Řezáče nehraje v posledních letech už velkou roli. V okolí obce jsou totiž pláže sypané tak, že pokračují i mnoho metrů od břehu, a pamatují tak na doby, kdy bylo v jezeře vody málo. Podobné to je i v Horní Plané. Také tamní starosta Jiří Hůlka vnímá letošní zimu jako příslib pro letošní letní sezonu.
„Jezero bez vody pro nás ztrácí smysl, jsem proto rád, že je situace taková, jaká je. Vody přibývá a na hranicích vidíme zasněžené vrcholky hor. Myslím, že je to o něco lepší než loni. Poslední roky nás trápí víc zimní sezony, letos se na jezeře bruslilo jen jediný víkend. Abychom ale mohli žít z turismu, potřebujeme letní i zimní sezonu ve vyrovnaném poměru,“ popisuje Hůlka.
13. října 2015 |
