Na interním oddělení českobudějovické nemocnice ošetřovali za poslední tři týdny dvacet takových případů. Prakticky denně přijímají několik pacientů se zažívacími potížemi s podezřením na konzumaci jedovatých hub. Výjimkou nejsou ani nejzávažnější, život ohrožující stavy.
"Bohužel v řadě případů jde skutečně o otravy. Zatím nejzávažnější případ jsme řešili koncem předminulého týdne, kdy jsme přijali ve velmi vážném stavu pacientku, která snědla plodnice muchomůrky zelené. Po vyšetření a stabilizaci základních životních funkcí jsme ji se selháním jater předali do pražského IKEM," uvedla primářka interny Marie Pešková.
Muchomůrka zelená je považována za nejjedovatější houbu Evropy a Severní Ameriky, kde způsobuje nejvíc smrtelných otrav. Jde přitom o chutnou houbu, což potvrdili všichni, kteří otravu přežili.
Její požití vyžaduje včasnou lékařskou pomoc, a to i v případě subjektivního zlepšení stavu. Přes moderní metody léčby a obrovské pokroky v medicíně otravu muchomůrkou zelenou nepřežije přibližně každý čtvrtý pacient.
Muchomůrka zelená je považována za nejjedovatější houbu Evropy a Severní Ameriky, kde způsobuje nejvíc smrtelných otrav.
"Jedna plodnice muchomůrky zelené, případně muchomůrky jízlivé, stačí otrávit dva dospělé lidi. Obě jsou zrádné v tom, že první příznaky otravy přijdou většinou až druhý den," srovnává třeboňská mykoložka Libuše Kotilová.
Podle zkušené odbornice si nejistí houbaři nejčastěji pletou muchomůrku zelenou se žampionem.
"Ale je třeba dát si pozor na to, že muchomůrka zelená má zespodu bílé lupeny, a to po celou dobu, kdežto žampion je má odmlada lehce růžové a pak tmavnou. Rozdílná je i noha - muchomůrka zelená vyrůstá z takzvaného kalichu smrti, kdežto žampion má nohu rovnou," radí Kotilová.
Křeče, poruchy vědomí i halucinace
Stejně jedovatá sestra muchomůrky zelené, muchomůrka jízlivá, je krásná bílá houba, která roste vzácně v jehličnatých nebo smíšených lesích. V době hojnosti ke sběru neláká, protože lesy jsou plné hřibů, strakošů, kozáků a lišek.
Mezi těmito houbami si může někdo přinést hřib kříšť, který zamění s kolodějem či kovářem. Nejedlý, mírně jedovatý kříšť má však zespodu citronově žluté trubky, kdežto koloděj i kovář červené.
"Mezi nejčastější příznaky otravy houbami patří nevolnost, bolesti a křeče břicha, zvracení, průjmy. Objevují se ale také příznaky mnohem závažnější, související s postižením nervového systému, jako jsou poruchy vědomí, halucinace či projevy ukazující na selhání jater a ledvin nebo poškození mozku," popsala primářka Pešková.
Pokud se nemocný domnívá, že snědl nějakou nebezpečnou houbu, je důležité, aby do nemocnice přinesl k mykologickému vyšetření zbytek pokrmu, zbytky hub po čištění, případně zvratky či stolici.
Všechny tyto biologické materiály a informace usnadní lékařům zjistit původce otravy a co nejrychleji zahájit nezbytnou léčbu.
Nejlepší prevencí proti otravě houbami je však sbírat jen druhy, které bezpečně znáte.
