Památkáři teď připravují strategii na nové využití a počítají s tím, že by se cenná památka měla dočkat celkové rekonstrukce. V jakém časovém horizontu se tak stane, je zatím nejasné. Záleží na penězích. Jednu jistotu už ale památkáři mají.
„Naší první realizací bude malovaný sál v dolní části zámku, který zdobí malby z období renesance,“ ujistil Petr Pavelec, ředitel Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
V sále by se mělo začít pracovat hned v příštím roce a akce by měla trvat zhruba rok. „Počítáme s tím, že od roku 2016 by mohl být sál součástí prohlídkových tras,“ přiblížil současný kastelán zámku Ladislav Čepička.
I když ještě zámek památkáři nespravují, jsou v jeho zdech častými návštěvníky. Intenzivně se zabývají koncepcí příští sezony a také harmonogramem oprav celého rozsáhlého objektu.
„V současné době dáváme dohromady pracovní tým, který bude mít za úkol vypracovat harmonogram prací. Vše samozřejmě bude záviset na tom, kolik na opravy získáme peněz a jakým způsobem,“ popsal Pavelec.
Možností je několik. V případě, že by se podařilo na opravu zajistit velké prostředky z nějakého fondu, nebo evropských dotací, mohla by trvat kratší dobu, podle odhadů památkářů tři až pět let. V opačném případě všechny opravy zaplatí Národní památkový ústav z provozních nákladů. Za takových podmínek by potom práce trvaly zřejmě deset i více let.
Památkáři s kastelánem Čepičkou v současné době připravují i prohlídkové trasy, které by měly od příštího jara na zámek lákat. „Hledáme nějakou shodu, model, který by byl pro návštěvníky atraktivní, a zároveň, aby to bylo zvládnutelné při našem provozu,“ konstatoval Ladislav Čepička.
Jedna z tras ale zcela určitě povede spodním zámkem, tedy místy, kde bude největším lákadlem renesanční výzdoba. Další možností je i využití Vlčkovy věže, kde by mohly vzniknout prostory, ve kterých by se návštěvníci dozvěděli něco o historii zámku.
„Zajímavé jsou i sklepy, ty si však vyžádají zřejmě hodně nákladnou investici ještě předtím, než tam bude možné někoho pustit. A pak je tady severovýchodní část, která by se v rámci jednoho okruhu dala spojit s kaplí čtyř evangelistů,“ vypočítával další možnosti kastelán.
Jižní křídlo horní části zámku by mělo zůstat muzeem s tím, že expozice se rozšíří. Podle plánů by jejich hlavním tématem měla být stará Šumava a historie jejího lidského osídlení. Návštěvníci by se tam tedy měli dozvědět něco o lidech na Šumavě, jejich řemeslech a průmyslu. Představovat bude tedy Šumavu jako kulturní krajinu, spíše než jako nedotčenou divočinu.
„V tom se shodneme. Protože jsme historici a památkáři, vidíme tu krajinu v kulturních souvislostech. Divočina samozřejmě součástí Šumavy vždy byla, ale převládala kulturní krajina a sídla lidí, často tisícové, dnes již zaniklé vesnice,“ řekl Čepička.
Vzniknout by měla i expozice skla a knihtisku, což měl Čepička v plánu ještě v době, kdy se počítalo s tím, že zámek bude nadále spravovat národní park. Tedy před odvoláním Jiřího Mánka z postu ředitele Správy NP a CHKO Šumava.
Stomilionová investice, kterou památkáři v současné době chystají, by měla zasáhnout do všech prostor areálu.
„Na práce v sále už máme vypracovaný rozpočet a máme i nabídku, která počítá s cenou do tří milionů korun. Práce tam samozřejmě budou souviset i s tím, že bude nejprve nutné vybourat barokní výzdobu, pod kterou se nacházejí renesanční malby. Co bude dál, záleží i na pokračování restaurátorského průzkumu,“ vysvětlil Čepička.
Celá oprava zámku má však ještě jeden problém. Jen do konce letošního roku totiž platí stavení povolení, které je ke všem úpravám třeba. „Jeho platnost se musíme snažit ještě ve spolupráci se správou národního parku prodloužit,“ uzavřel Čepička.
