Vědci z budějovického Biologického centra prošli stejně jako jejich kolegové z ostatních pracovišť Akademie věd České republiky dosud nejpodrobnější kontrolou. Mezinárodní hodnotitelé prověřili výsledky celkem 19 týmů z Biologického centra za roky 2010 až 2014.
Všechny jihočeské vědecké týmy uspěly, šest z nich patří dokonce mezi excelentní týmy světové úrovně.
„Biologické centrum obhájilo svou pozici. Nejméně šest týmů snese nejpřísnější mezinárodní srovnání, stabilně podává vysoké výkony a vědci představují mezinárodně uznávané odborníky ve svém oboru. Další vědecké skupiny jsou velmi dobré a žádný tým nepropadl, takže nebudeme muset žádnou laboratoř rušit,“ shrnul výsledky hodnocení ředitel Biologického centra Miloslav Šimek, který je původní profesí půdní mikrobiolog.
Hlavním nebezpečím pro vědce v džungli je byrokracie
Mezi světovou špičku patří skupina entomologa Vojtěcha Novotného, který se zabývá ekologií lesů. Dlouhodobě působí na výzkumné stanici na Papui-Nové Guineji a vloni získal jako jediný český vědec prestižní evropský grant.
Na výzkum vlivu hmyzu na lesní vegetaci v celosvětové síti výzkumných ploch zahrnující Česko, Japonsko, USA, Ghanu, Panamu a Papuu-Novou Guineu dostal od Evropské rady pro výzkum 3,35 milionu eur, tedy 92 milionů korun.
„Hlavním nebezpečím ekologa bádajícího v tropické džungli je byrokracie a předpisy tropických zemí, jež jsou často svéráznou kombinací postkoloniální snahy o budování moderního státu západního typu kombinovanou se specifiky místní štábní kultury,“ pronesl Novotný.
Práce v tropech je podle jeho zkušeností obtížná především tím, že je třeba spolupracovat na často komplikovaných činnostech přes rozdílné kultury, teprve potom nastupují fyzická rizika. Od úrazů a kriminality přes nemoci po drobné parazity či jedovaté hady.
Uspěl i tým, který objevil předchůdce parazitů
Mezinárodně excelentní postavení potvrdila také česká parazitologie. „Přicházet se zásadními objevy se obzvláště daří skupinám studujícím prvoky a těm, kteří se zabývají evolučními a molekulárně biologickými aspekty parazitů,“ zdůraznil Julius Lukeš, ředitel Parazitologického ústavu Akademie věd a šéf jednoho z vysoce hodnocených týmů.
Mezi špičku patří i laboratoř Miroslava Oborníka, která se podílela například na objevu řasy Chromera velia – evolučního předchůdce parazitů.
Výborně byli hodnoceni také hydrobiologové pod vedením Karla Šimka, který na konci loňského roku získal medaili za zásluhy v biologických vědách. Skvělé výsledky mají rovněž týmy zabývající se molekulární biologií a cytogenetikou Iva Šaumana a Jiřího Macase.
Posuzování trvalo celý loňský rok. „Českobudějovické akademiky hodnotily čtyři různé komise složené ze sedmi až devíti členů, celkem tedy 33 expertů ze 12 zemí, nejvíc z Německa a Velké Británie. Výsledky hodnocení budou mít i praktický dopad, neboť Akademie věd počítá s navýšením finanční podpory excelentním týmům,“ shrnula referentka publicity Biologického centra Daniela Procházková.
