Jan a Martin Pikousovi patří mezi nejmladší adepty do českobudějovického zastupitelstva. Oba jsou vysokoškolskými studenty. A to je jedna z mála věcí, kterou mají společnou.
Studují rozdílné obory, názory i zájmy mají diametrálně odlišné. Třiadvacetiletý Jan tíhne k levici a je šestkou na kandidátce opoziční KSČM. O tři roky mladší Martin se přiklání k pravici a je na 29. místě kandidátky hnutí Občané pro Budějovice. To před čtyřmi lety volby v krajském městě vyhrálo a prosadilo svého primátora.
A zatímco Jan netají své politické ambice a má za sebou už čtyřletou praxi komunálního politika jako člen českobudějovického zastupitelstva, Martin by si rád udržel nezávislost na politice i po volbách.
„Každý z nás má nějaké motivy k tomu, co dělá. Já nejsem členem hnutí Občané pro Budějovice ani nemám v plánu do něj vstoupit. Jsem nezávislý kandidát, k nikomu se dogmaticky nehlásím ani nepočítám s tím, že bych seděl v zastupitelstvu,“ říká Martin Pikous, který je studentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň marketingové komunikace a PR na její Filozofické fakultě.
A jak se vůbec na kandidátku Občanů dostal? Už čtyři roky se podílí na organizování kulturních akcí v Českých Budějovicích, stojí především za populárním festivalem Budějovický Majáles a koncerty pro mladé.
Do kulturního dění se zapojil i jako aktér v několika hudebních a divadelních souborech. A protože se jako organizátor kulturního dění v krajském městě neobejde bez spolupráce s radnicí, seznámil se tam s lidmi z vládnoucí koalice a ti ho pozvali na kandidátku.
Do KSČM vstoupil už na střední škole
„Z mé strany je to podpora lidí, kterým do jisté míry důvěřuji. To je vše. Téma, které mě zajímá nejvíc, je kultura. To je moje motivace na rozdíl od bratra, který vstoupil do strany a angažuje se mnohem víc,“ vysvětluje věčně „rozevlátý“ mladík.
Jeho starší bratr je bezesporu mnohem ideologicky vyhraněnější. „Cítil jsem, že mám levicové myšlenky od 16 let. Od doby, když se člověk vzbouří, rozhlédne se kolem sebe a rozhoduje, jakým směrem se vydá,“ vzpomíná Jan Pikous, který studuje na plzeňské Západočeské univerzitě Fakultu elektrotechnickou.
Do KSČM vstoupil v 18 letech, ještě na střední škole. „Jedním z motivů, které mě tehdy ovlivnily, byl i přístup komunistů ke stavbě radaru v Brdech. Na něm jsem jasně viděl, že jim záleží na lidech, a rozhodl se, že straně zasvětím svůj život,“ líčí blonďatý mladík s pečlivým krátkým sestřihem.
Při vstupu do KSČM ale nepočítal s tím, že ho spolustraníci budou hned příští rok nominovat do komunálních voleb. Jenže právě to se v rámci omlazení kandidátky stalo a tehdy devatenáctiletý mladík se dostal rovnou na čtvrté místo v pětačtyřicetičlenném seznamu.
„Na podzim mi bylo devatenáct a najednou jsem byl všude benjamínek. Nastoupil jsem do Plzně na vysokou školu a do zastupitelstva, všechno pro mě bylo nové a musel jsem se rychle učit, jak to skloubit dohromady,“ líčí Jan Pikous.
Aktuálně je spokojený s tím, že než začne nový akademický rok, stihne zvládnout spoustu úkolů okolo volební kampaně. Stará se o výrobu letáků, láká mladé příznivce KSČM na Facebooku a organizuje výlety pro mladé. Například minulý týden se vydali mladí lidé z KSČM do vídeňského Prátru, aby se ve známém zábavním parku zúčastnili festivalu levicových novin.
„Koncerty, které organizuje bratr, mě moc neoslovují. Ale určitě jsou pro mládež lepší, než aby seděla v hospodě. Ale jsou i oblasti, na kterých se s bratrem shodneme. Komunální politika je spíš úřednická, tam se nebudeme bavit o ideologii. Oba nás zajímá, co se udělá s kasárnami, život na sídlišti Máj nebo třeba rozvoj dopravy,“ popisuje Jan Pikous.
Společně se sejít nechtěli
Nabídku redakce MF DNES sejít se společně s bratrem a popovídat si o politické motivaci ale rezolutně odmítl. Stejně se k ní nakonec postavil i Martin. „Nechci vytvářet iluzi bratrovražedného boje. Já s ním nesouhlasím, ale každý máme právo na své názory. Nemohu zapřít, že lidé poukazují na to, že je bratr v KSČM. Ale myslím si, že soudit někoho za členy jejich rodiny je spíš praxe komunistů a ti, co se na to ptají mě, by se měli ptát spíš jeho. Je to jeho věc,“ míní Martin Pikous.
Jeho bratr Jan je přesvědčený, že KSČM je dobrá volba. Už si zvykl i na to, že většina jeho spolustraníků je o dvě generace starší. Bere je jako zkušené a zodpovědné lidi, kteří drží slovo a pořád se od nich má co učit. Už je však ostřílenější než na začátku, a proto chce i sám do stranických věcí víc mluvit.
„Mám u sebe papír s Leninovými citáty, a když chci něco zkritizovat, tak ho vyndám a jdu na to. Třeba: Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. To jsou stále inspirativní myšlenky,“ dodává Jan Pikous.
