Kaplan Rostislav Homola je na chodbách a pokojích od lékařů prakticky k nerozeznání. Chodí v bílém stejně jako doktoři. Zatímco oni léči těla pacientů, kaplan poskytuje nemocným duchovní péči.
Oddělení spirituální péče začalo v nemocnici fungovat loni na podzim, ve stejný den tu ale začal i provoz nového pavilonu dialýzy, a tak nové oddělení zůstalo ve stínu této významné investice.
"Měl jsem měl trochu obavy, jak mě tu budou brát. Přece jen jsem v tomto prostředí trochu cizorodý prvek, ale díky vstřícnosti zdravotníků i pacientů se moje obavy naprosto rozplynuly," řekl Homola.
Teď už si ale na něj zvykli pacienti z většiny oddělení. Jeho ambulanci vyhledávají i blízcí nemocných a zaměstnanci nemocnice. Interna, oddělení následné péče, chirurgie, ale také gynekologie a porodnice jsou oddělení, na něž nemocniční kaplan dochází nejčastěji.
Ze své nemocniční praxe už by mohl napsat knížku
"Na porodnici chodím hrozně rád. Tam si můžete přivonět k novému životu, sdílet radost, vnímat zázrak a to je nádhera. Nechodil jsem jen mezi maminky, doprovázel jsem i budoucí tatínky. Povídám si s nimi a těšíme se společně," popsal Homola, sám zkušený otec tří dcer.
Spirituální péče je pro pacienty dobrovolná, avšak po prvních zkušenostech má kaplan stále víc práce. Rozumí tomu, že když se člověk ocitne v nemocnici, změní se v jeho životě spousta věcí. Je v jiné zdravotní kondici, jiném prostředí, dostává jiné jídlo a večer usíná vedle někoho, koho nezná a s tím vším se musí smířit.
"Tady v nemocnici se otvírá prostor pro spoustu otázek, na které nejsou vždycky a hned jednoduché odpovědi. Ať už jsou to otázky nemoci, bolesti, křehkosti vztahů, svědomí, budoucnosti a člověk si tím musí nějak projít. Prověřují se vztahy, srovnávají se hodnoty, co je skutečně v životě důležité," naznačuje Homola škálu témat, která pacienty na lůžku pálí.
Pětačtyřicetiletý kaplan tvrdí, že ze své nemocniční praxe už by mohl napsat knížku. A bylo by to napínavé čtení s velmi zajímavými lidskými příběhy. Jenže to říká pouze obecně, protože se s pacienty baví většinou o osobních důvěrných věcech, které patří spíše do zpovědního tajemství.
