Podzemní kontejner v Písku

Podzemní kontejner v Písku | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Písek dostal Oscara. Za to, že umí výborně třídit odpad

  • 7
Odpadovým Oscarem od ekologického sdružení Arnika se může pyšnit město Písek. Dostalo ho za to, jak se umí vypořádat s tříděním odpadu. Radnice chce dokázat, že jednou z možností, jak se dostat ze začarovaného kruhu stále narůstajícího komunálního odpadu, je snižovat jeho množství.

„Chceme se dostat na hodnotu pod sto kilo na osobu za rok. To už se přiblížíme k moderním evropským regionům. Receptem je dostupnost nádob na tříděný odpad a sběrných dvorů,“ míní vedoucí píseckého odboru životního prostředí Miloslav Šatra.

Také on přitom pamatuje doby, kdy jsme po kapsách nosili síťovky a vraceli lahve od mléka. Dnes jsme zavaleni plastovými obaly od zboží a potravin. „Ještě mám na chalupě jako dekoraci staré nálevky na mléko odměřované do konviček, které se používaly v mlékárnách. Dnes musíte mít na každé pečivo zvláštní igelitový sáček,“ vzpomíná.

Písecká radnice se intenzivně zabývá snižováním množství odpadů dvacet let. Výsledkem je roční produkce 135 kilogramů komunálního odpadu na obyvatele. Krajský průměr je přitom 452 kilo. V roce 2004 byl 313 kilogramů. Jižní Čechy se s tímto množstvím řadí mezi pět nejhorších krajů v zemi.

Podle Šatry je důležitá dostupnost míst k třídění odpadu. Město má sedm sběrných dvorů, kompostárnu na biologický odpad, 145 stanovišť na tříděný odpad a třináct kontejnerů zapuštěných v dlažbě v památkové zóně. „Je pravda, že naši radní se odpady zabývají neustále. Třeba podzemními kontejnery v centru města. Mají jen jedinou chybu. Slouží pro obyvatele, ale odpady do nich cpou tajně obchodníci. Musí se to hlídat,“ hodnotí systém Eduard Rybák, obyvatel Soukenické ulice nedaleko náměstí.

Spalovna z plánu vypadla

Plán odpadového hospodářství pro příštích deset let právě zpracovává Jihočeský kraj. Jeho hlavními principy je předcházení vzniku odpadů, jejich zpětné využívání a třídění a omezování skládek. Zatím z programu vypadla často navrhovaná spalovna. „Koncepce vychází z vládní strategie, teď ji dáváme připomínkovat městům a institucím. Je ještě možné, že spalovna jako zařízení na výrobu energie z odpadů se v dokumentu nakonec objeví. V kraji stále chybí,“ míní Hana Pacáková z krajského úřadu, expertka na odpady.

Podle Pacákové stojí za výsledky v Písku dobrá práce místních politiků. V jiných městech, například v Budějovicích, naráží snahy o vytvoření více míst na sběr a třídění odpadků na omezení místem. V krajském městě s 93 tisíci obyvateli fungují zatím jen tři sběrné dvory.

„Na sídlištích se dává přednost parkovištím,“ upozorňuje Pacáková. Strategie třídění a snižování odpadu je přitom společná pro všechny státy a podle ní budou programy podporované od Evropské unie. Novinkou v tom je trend takzvaných nákupů bez obalu.

„První takové obchody jsou v Praze. Zboží se v nich dává do přinesených tašek a nádob. Dalším způsobem jsou nákupy do bedýnek a přepravek. Nejde jen o módní záležitost. Je v tom životní styl mladých lidí,“ míní Martina Blažková ze sdružení Arnika.