Dva sousedé stojí opření o plot a klábosí. Tento tradiční pohled u nově rostoucích domů především v obcích kolem Českých Budějovic už spatříte jen těžko. Podle sociologických výzkumů sice sní většina obyvatel o vlastním rodinném domě, ale v realitě si představuje malou pevnost chráněnou vysokým a neprůhledným plotem. Trend přidělává stále víc práci stavebním úřadům.
„Řešíme množství sousedských sporů, za nimiž jsou právě ploty. Vysoké zdi z prefabrikátů se každému nemusí líbit. Problémy jsou ale i s živými ploty, když keře, třeba túje, prorůstají k sousedovi,“ konstatoval vedoucí českobudějovického stavebního úřadu Vlastislav Eliáš.
Oplocení je totiž podle stavebního zákona dílo, které nepodléhá stavebnímu povolení, a dokonce ani ohlašovací povinnosti. Vyjádřit by se ale k němu měl majitel sousedního pozemku. Tomu se říká územní souhlas.
„Říkám vysokým neprůhledným plotům hladové zdi“
Pokud ho od souseda stavitel nedostane, následuje už náročnější stavební řízení. Hlas souseda je přitom nejdůležitější i z hlediska pohody bydlení. „Lidé by se sousedy měli vycházet dobře, tyto vztahy jsou pro pohodu bydlení důležité,“ zdůraznil Eliáš.
Staveb s vysokým plotem je stále víc. Vznikají hlavně v okolí Českých Budějovic.
Praxe je ale jiná. Hlavně v takzvaných městských satelitech, kde se kultura bydlení liší od tradičního venkovského. „Říkám vysokým neprůhledným plotům hladové zdi. Nebezpečné jsou na rozích křižovatek, kde brání rozhledu,“ řekl Vlastimil Šram, místostarosta Roudného, které patří mezi nejvíce rozvíjející se obce na Českobudějovicku. Za posledních patnáct let se tam počet obyvatel zdvojnásobil na 1 200.
Roudné regulační plán nemá, řízení nechává na příslušném českobudějovickém stavebním úřadu. Podle Šrama jsou dohady se stavebníky složité a nekonečné.
Chránit si soukromí je stále častějším jevem
Snaha odlišit se nebo chránit si přehnaně soukromí je ve společnosti stále častějším jevem. Podle pedagožky Mariky Vostrovské, která se zabývá psychologií, začíná snaha o izolaci už komunikací přes sociální sítě. Pravidlo, že si sousedé povídají přes plot, je stále víc mizivé.
„Naši studenti se spolu dorozumívají večer na dálku přes sociální sítě, místo aby si to řekli do očí, když jsou spolu v jedné třídě. Cítí se na nich asi víc anonymní,“ míní Vostrovská.
Někteří odborníci přitom tvrdí, že fenomén bytelných a vysokých plotů, někdy opatřených bezpečnostními kamerami, je hlavně česká specialita. V jiných evropských zemích se vysoké ploty tolik nestaví. „Vždycky mě nadchnou rodinné domy třeba na jižní Moravě nebo i v Polsku, které leží sto až dvě stě metrů od silnice a nemají hladové zdi kolem,“ prohlásil Vlastimil Šram.
