Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdyby nebyla krize, byli bychom líní, říká šéf technologického parku

  15:23aktualizováno  15:23
Nebýt krize byli, bychom líní, říká Jaromír Grégr, předseda představenstva a zároveň většinový vlastník společnosti RG Investment. Začínal jako realitní makléř, teď řídí půlmiliardový projekt Technologického centra Písek.

V části Žižkových kasáren dokončuje Jaromír Grégr Technologické centrum Písek. Zbytek chátrá. Podnikatel proto navrhuje, aby v něm vyrostl takzvaný Google park, jehož součástí by byly obchody, akvapark i podzemní garáže. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Budova, která nabídne firmám nejmodernější informační a komunikační technologie a chce být centrem vývoje v tomto oboru, zahájí ostrý provoz v červnu.

Celkem by tam mělo pracovat 300 lidí s průměrným platem nad 50 tisíc korun. "Do Písku to přitáhne vzdělané lidi, kteří zde budou utrácet peníze, a region pak poroste," tvrdí Grégr.

Jaromír Grégr

Narodil se 7. května 1970 ve­ Strakonicích, celý život však bydlí v Písku. Na to je patřičně hrdý, stejně jako na své předky.

"Mým praprapradědou a ­prapraprastrýcem byli Julius­ a ­Eduard Grégrovi, jedni­ z ­nejvýznamnějších politiků národního obrození. Založili Národní stranu svobodomyslnou, za kterou později kandidoval Masaryk," vypráví.

Studoval v ­Praze ­práva, v té době už však začal podnikat, takže školu v­ pátém­ ročníku opustil. Založil si ­realitní­ kancelář, později firmu­ přetransformoval na­ RG ­Investment, která dnes zaměstnává 100 lidí. Je ženatý má­ dceru a dva syny.

Zároveň inicioval vznik architektonické studie, která řeší, co by mohlo vzniknout ve zbylé - totálně zdevastované - části Žižkových kasáren. Podle něj by tento areál mohl být jednou hnacím motorem Písku.

Vaším největším a současně velmi aktuálním projektem je Technologické centrum Písek. Co si pod tímto názvem má člověk představit?
Hlavní částí technologického parku je datové centrum a vývojové pracoviště. Celkem se jedná o osm tisíc metrů čtverečních ploch. Každé technologické centrum je tematicky zaměřené, naším tématem je ICT - nejmodernější informační a komunikační technologie. Budou je moci využívat zasídlené firmy i firmy, které budou připojeny. Důležitou součástí jsou také výzkumná a vývojová pracoviště a spolupráce se středními a hlavně vysokými školami. To všechno vytváří prostředí, do kterého může přijít student a začít pracovat na nějakém projektu, stejně jako zaběhlá firma.

V jaké fázi je nyní celý projekt?
Jsme zhruba tři měsíce před dokončením. Rádi bychom 1. června spustili ostrý provoz. Teď se dělají dokončovací práce, které jsou nejsložitější, motá se tam tisíc řemesel přes sebe, instalují se technologie. Až nám dovolí počasí, zahájíme práce na venkovních plochách, tedy chodníky, komunikace, sadová úprava, osvětlení.

Jak vlastně vznikla myšlenka vytvořit technologický park v naprosto zdevastovaných Žižkových kasárnách?
V roce 2007 jsme v areálu koupili dva objekty, ve kterých jsme chtěli vytvořit byty. To bylo to, čemu jsme rozuměli. Už jsme na to měli plány i stavební povolení, ale zjistili jsme, že přichází bytová a rezidenční recese. Přestože jsme za projekt utratili spoustu peněz a času, nakonec jsme do toho nešli. Začali jsme se dívat po realitním trhu v Písku a zvažovali, co tu chybí.

A vyšel vám technologický park?
Ne, chtěli jsme administrativní centrum, jaké známe třeba z Prahy. Vtom přišla poptávka po technologickém parku. Ač jsme tomu příliš nerozuměli, nápad se nám líbil. Přišel za námi jeden z tvůrců technologických parků na našem území. Zjistili jsme, že je možnost zažádat o dotaci, tak jsme se do toho pustili. V roce 2009 jsme získali dotaci 10 milionů eur (v přepočtu zhruba 250 milionů korun). Vytvořili jsme tým lidí a projekt rozjeli.

Nechali jste vypracovat architektonickou studii, co by mohlo vzniknout v další části Žižkových kasáren. Proč?
Není nám totiž jedno, v jakém prostředí se nacházíme. Pakliže budujeme něco za půl miliardy korun, je pro nás velmi nepříjemné, když sem přijede zástupce velké firmy a my ho vezmeme do areálu, který vypadá jako po kobercovém náletu. Jak jezdíme po světě, tak jsme se zhlédli v Google parcích a rozhodli jsme se, že navrhneme něco podobného pro písecká kasárna.

Co si pod tím mám představit?
Je tam část pro rozvoj technologického centra, část pro wellness, tedy tolik diskutovaný akvapark nebo sportovní hala, pak obchody, restaurace a kavárny plus podzemní garáže. Je to jen návrh, na kterém musí spolupracovat město a soukromí investoři. Jedná se o investice v řádech až miliard korun.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaroslav Hlach z Plava vzpomíná na povodně před patnácti lety u nového mostu...
Vybavuji si solidaritu lidí, vzpomíná na povodně bývalý starosta Plava

Uplynulo 15 let od týdne hrůzy, který připravily lidem z Plava na Českobudějovicku povodně. Obec se nacházela přímo na ráně přelivu a následnému velkému...  celý článek

Zraněný čáp ležel na dálnici D3 poblíž sjezdu na Soběslav.
Zraněného čápa ležícího na D3 zachránili dálniční policisté

K neobvyklému zásahu na dálnici D3 vyjížděli dopravní policisté na Táborsku. Zachraňovali tam zraněného čápa, kterému hrozilo, že skončí pod koly aut. Díky...  celý článek

Záchrana lyžaře ve skiareálu Plešivec v Krušných horách.
Zraněnou turistku vytáhl z šumavské divočiny vrtulník záchranářů

Padesátiletou turistku, která se v úterý zranila při túře na šumavském vrcholu Smrčina, transportoval do nemocnice vrtulník záchranářů z Plzeňského kraje....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.