Náhradní pohon v božetickém mlýně zajišťoval dieselový motor.

Náhradní pohon v božetickém mlýně zajišťoval dieselový motor. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Ze starého mlýna na Písecku bude muzeum mlynářství a pekařství

  • 1
Podnikatel Zdeněk Stejskal se rozhodl předělat v Božeticích na Písecku starý chátrající areál mlýna na muzeum zemědělství, mlynářství a pekařství. Plánuje, že by obnovil i náhon od říčky Smutná a malou vodní elektrárnu.

Když byl Zdeněk Stejskal malý kluk, propadl se v zimě na koupališti ve svých rodných Božeticích skrz led. Usušit se šel do vedlejší pekárny v areálu mlýna. Dostal i čerstvý chléb se solí. Tehdy jistě netušil, že za několik desítek let bude mlýn i s pekárnou patřit jemu a že bude zchátralé objekty přeměňovat na muzeum.

Historie mlýna v Božeticích

První zmínka o mlýně v Božeticích na Písecku pochází z první poloviny 19. století. Na počátku 20. století prošel rozsáhlou modernizací, původní dřevěné kolo nahradila turbína. Ve mlýně se mlelo do roku 1945, od 50. let zde mělo skladiště místní JZD. Tomu poté odpovídal i stav objektu. Pekárna fungovala do 70. let, od té doby chátrala. V roce 1990 dostali areál v restituci manželé Dvořákovi, kteří se snažili budovy opravovat. Rychle je to však finančně vyčerpalo. V roce 1998 celý mlýn koupil podnikatel Zdeněk Stejskal. Podařilo se mu opravit střechu a několik dalších nejnutnějších věcí, aby budova nepodléhala zkáze. Jeho cílem je zde vytvořit muzeum.

Nyní dvaašedesátiletý podnikatel Stejskal má k mlýnu velmi intenzivní vztah ještě z jednoho důvodu. Pracoval zde jeho děda i matka. Také proto se v roce 1998 rozhodl, že jej koupí. Pravděpodobně tak historický objekt zachránil před totální devastací.

Od té doby se mu podařilo opravit střechu, fasádu a nyní se chystá na další významnou etapu. Z celého areálu, kam patří několik budov, hodlá udělat muzeum zemědělství, mlynářství a pekařství.

Expozice pokryjí téměř celý cyklus zemědělské produkce - od samotného pěstování, přes sklizeň, mletí mouky až po pečení chleba.

"Lidé uvidí, co všechno se muselo udělat, aby na konci z pece vypadl ten voňavý tříkilový pecen," zapáleně popisuje svou vizi. V jedné z místností by měl být i promítací sál, kde se návštěvníci dozvědí něco z historie mlýna i Božetic.

Možná zprovozní i turbínu

Mlýn uprostřed Božetic na Písecku stojí už od první poloviny 19. století. Tehdy měl ještě klasické dřevěné kolo. V roce 1920 tehdejší mlynář objekt kompletně přestavěl a zmodernizoval. Pohon zajišťovala turbína, kterou roztáčela voda z náhonu.

"Šlo o malou vodní elektrárnu. Stroje pak poháněla elektřina. Když netekla voda, byl ve mlýně generátor," vysvětluje Stejskal. Celá technologie se ve mlýně dochovala. A základ by měl být i funkční.

Tříkilometrový náhon od říčky Smutná je zarostlý a bez vody. V budoucnu by v něm však opět mohla téct.

"Pokud by se to podařilo, zprovozníme i turbínu a budeme pro potřeby mlýna vyrábět elektřinu. Dalo by se s ní topit," říká Stejskal, jehož stavebniny v Milevsku dávají práci padesáti lidem.

Budoucí návštěvníci uvidí v budově mlýna vše - od pohonu přes rozvody až po vlastní mlýnky. "Lidi se dozvědí, jak se mlelo, jak se dělaly různé druhy mouky. Druhá část mlýna, kde měl byt mlynář, bude dobově zařízená," plánuje Stejskal.

Přestože jde o dobu ne tak vzdálenou první republiky, mnohé překvapí, že život na vesnici nebyl tenkrát vůbec jednoduchý a v mnohých ohledech ani moderní. To bude patrné i na domku pro služebnictvo na dvoře.

"Moje matka tam ještě chodila sloužit a spávala tam. Bylo to normální, lidé z vesnice si tak odpracovali to, že jim pak mlynář mlel mouku. Zajímavé bylo, že každý měl přidělen úsek náhonu, který musel jednou ročně čistit," poukazuje podnikatel.

"Tohle muzeum vytvořil náš dědeček"

K prohlédnutí bude i dobová pekárna, která kdysi zásobovala chlebem celé okolí. Pece se sice dochovaly, v provozu už však zřejmě nikdy nebudou. Ve vedlejší stodole zájemci uvidí zemědělskou techniku, kterou Stejskal už pilně sbírá. Něco má z chalupy rodičů, něco od známých, jiné kupuje nebo si půjčuje.

Velký dvůr mlýna chce Stejskal ponechat jako volně přístupnou odpočinkovou zónu. Mlýn je totiž uprostřed obce a může se stát její dominantou i srdcem.

Jak rychle se muzeum podaří dokončit, bude záviset hlavně na financích. V jednom má ale Stejskal jasno - za každou cenu jej chce dokončit. "Mým snem je, aby po mně něco zbylo. Aby jednou moje vnučky třeba řekly: Tohle muzeum vytvořil náš dědeček," dodal Stejskal.