Zdeněk Troška

Zdeněk Troška | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Pohádkové království Zdeňka Trošky vydává CD pohádek, vypráví je Václav Vydra

  • 2
Sedm pohádek z prostředí jižních Čech převypráví kapr Jakub v podání herce Václava Vydry. Slyšet je můžete na prvním ze dvou CD, které vydá Pohádkové království Zdeňka Trošky. Dokončeno bylo v pátek a na pulty kanceláří království se dostane 26. listopadu.

V hlavních rolích dále zazní hlasy Martina Hrušky nebo Julie Goetzové. O čem pohádky budou a jak vznikaly vysvětlil Zdeněk Troška.

Proč jste vytvořili pohádky ve zvukové formě?
Chceme naučit děti poslouchat mluvené slovo, rozvíjet jejich cit pro mateřštinu. Cílovou skupinou ale nebudou jen děti. Pohádky jsou určené i pro dospělé, jejich poslech bude příjemný třeba i v autě. Ale celkově si lidé určitě rádi poslechnou pohádky a pověsti ze svého okolí.

Není divné, že kapra ztvárnil Vydra?
Zní to komicky. Faktem je, že Vašek Vydra je pro tu roli jako dělaný. Představuje vypravěče kapra Jakuba a musím říct, že je vynikající. Paradoxem je, že nejlepší kamarádkou kapra Jakuba skutečně vydra je – ale jako zvíře.

O čem posluchači v pohádkách uslyší?
Kapr Jakub má sbírku kamínků, z nichž každý představuje jeden pohádkový příběh. Svým sousedům v rybníku Bezdrev vždy jeden vybere a odvypráví.

Jaký je pro Vás největší rozdíl mezi pohádkou rozhlasovou a filmovou?
Rozhlasové pohádky dávají mnohem větší prostor pro posluchače. Ve filmu musí režisér všechno ukázat, vykreslit scénu do sebemenšího detailu. V rozhlasu stačí navodit správnou atmosféru, posluchači předložit hlasy, hudbu a ruchy. Zbytek si dokreslí sám.

Jste velkým ochráncem knih – organizujete i Festival dětských knih a časopisů. Jaký jste byl jako dítě čtenář?
Kniha je pro mě tou nejdůležitější věcí v životě. Od malička jsem miloval knihy, byl jsem úplný knihomol. Což platí dodnes – vidět knihu v kontejneru je pro mě smrtelné. Proto je odtamtud často tahám. Až mě někdo uvidí, jak se hrabu v popelnici, tak odtamtud nevybírám odpadky ale knížky.

Jaké knihy máte teď rozečtené?
Opět čtu svého milovaného autora Julia Zeyera, konkrétně Z letopisů lásky. Jinak mám rozečtených několik rusky psaných knih – všechno to jsou pohádky.

Čím jsou pro vás ruské pohádky odlišné od českých?
Jsou mnohem děsivější a krvavější. Zajímavé je, že čím dále jdete na východ, tím jsou pohádky hororovější. Je tam i jiné chápání postav, v Rusku je čert vždycky špatný, protože to je ďábel. Proto zde třeba byli překvapeni z čerta v pohádce Z pekla štěstí. Český čert může být sympatický. V češtině je rozdíl mezi čertem, čertíkem, ďáblem nebo Satanem.

Před měsícem jste dokončil natáčení filmové pohádky Čertova nevěsta. Velká část záběrů byla pořízena v jižních Čechách...
Natáčeli jsme na různých místech. Nejzajímavějším místem pro mě byl rybník Nadýmáček u Hluboké. Má naprosto úchvatnou atmosféru. Ve filmu jsme ho použili ze všech stran a pokaždé vypadal úplně jinak. S nadsázkou lze říci, že většina pohádky byla natočena tam a nikdo si toho ani nevšimne.