Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

U pohraniční stráže sloužili i zastupitel Dvořák a poslanec Braný

  15:52aktualizováno  15:52
Ve znaku měli hlavu chodského psa. Pohraniční stráž se totiž hlásila k odkazu Chodů, dřívějších strážců hranic. Ale zatímco Chodové bránili území proti nepříteli zvenčí, "péesáci" se zaměřovali hlavně na narušitele z vnitrozemí. Číhalo na ně i několik současných politiků z jihočeské KSČM.
15. brigáda Pohraniční stráže, kde krajský radní Václav Kučera řadu roků sloužil, zaznamenávala v 80. letech každoročně několik desítek pokusů o nelegální přechod státních hranic. (ilustrační snímek)

15. brigáda Pohraniční stráže, kde krajský radní Václav Kučera řadu roků sloužil, zaznamenávala v 80. letech každoročně několik desítek pokusů o nelegální přechod státních hranic. (ilustrační snímek) | foto: ČTK

Část hranic v Jihočeském kraji "zaopatřovala" 7. brigáda. Zde například sloužil krajský zastupitel za KSČM Luboš Dvořák, který ve svém životopise uvádí, že jeho osudem v roli pohraničníka se stala na několik let, jak sám píše, Kvilda - známá z Krále Šumavy.

Ve svém profilu dále popisuje, že poté byl přeložen na rotu Mnichovice u Vyššího Brodu. "Pylová alergie znamenala v roce 1987 převelení "z čáry" na velitelství brigády, kde mě zastihl "samet". Vzhledem k tomu, že jsem odmítl složit "novou přísahu", se ze mě na konci roku 1990 stal civilista," píše.

Na tiskové konferenci se v Českých Budějovicích sešli šéf jihočeské organizace

U Pohraniční stráže působil přes 20 let i šéf jihočeských komunistů a poslanec Petr Braný.

U Pohraniční stráže působil přes 20 let i šéf jihočeských komunistů a poslanec Petr Braný. I on byl podezřelý ze spolupráce s StB, protože se jeho jméno objevuje v Cibulkových seznamech. Braný to ale odmítl.

"Pracoval jsem pro ministerstvo vnitra a takový člověk nebyl vhodný pro úzkou vazbu na StB. Tehdejší režim nechtěl, abychom práskali sami na sebe. Tak jsem se s bezpečností nikdy nesmočil," uvedl dříve Braný. V ostatních archivech se jeho jméno již nevyskytuje.

Neprošlo až 97 procent "narušitelů", stovky jich zemřely

Mezi léty 1948 a 1989 zahynulo při přechodu československých hranic s Rakouskem a Německem asi 300 lidí (některé zdroje uvádí až 450). Většina jich byla zastřelena, řada ale zemřela v "elektrickém zařízení k ochraně hranic", několik se například utopilo v řekách. Sedmnáct osob dokonce podle záznamů spáchalo sebevraždu v bezvýchodné situaci, kdy jim hrozilo zatčení.

15. brigáda Pohraniční stráže, kde řadu let sloužil současný jihočeský krajský radní Václav Kučera (KSČM), zaznamenávala v 80. letech každoročně několik desítek pokusů o nelegální přechod státních hranic. Podle interních statistik byla úspěšnost dopadení narušitelů, jak byli režimem nazýváni, až 97 procent.

Rota Šejby, kde Kučera působil, nebyla mezi hlavními směry postupu uprchlíků. Ještě na začátku 80. let se však v jejím prostoru zpevňoval systém ochrany státních hranic.

Jako hlavní směry postupu narušitelů byly označeny Horní a Dolní Dvořiště, České Velenice a Halámky. Mezi takzvané "nebezpečné směry" byly zařazeny také Nové Hrady, Nová Bystřice, Slavonice a Černé Údolí.

Rota Šejby tak neměla zcela exponovaný úsek z hlediska pokusů o přechod hranice, těmi byly především prostory poblíž hraničních přechodů, ať už železničních nebo silničních. Na druhé straně její úsek přímo sousedil s rotami, které mohly být prohlášeny za exponované - konkrétně Nové Hrady a Černé Údolí. Proto museli být příslušníci roty "bdělí", s čímž souvisí i apelování na kontroly hraničního režimu v blízkých obcích.

"Sousední roty si také zcela běžně při pokusech o proryv pomáhaly. Prováděly takzvané zakrytí prostoru, kdy jedna sousední rota šla zleva, druhá zprava," vysvětluje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda.

Celkem spadalo pod 15. brigádu 203 kilometrů od Horního Dvořiště na Krumlovsku po Rancířov na Jindřichohradecku. Byl to vůbec nejdelší úsek. "15. brigáda měla nejdelší hranici a ta byla navíc dost komplikovaná. Od Slavonic, Nové Bystřice jsou velké lesy a močály a pak už jsou v podstatě jen hory. Terén tam byl velmi těžký," dodává historik.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zakladatel projektu Český ostrovní dům Pavel Podruh.
Pavel Podruh chystá u Vyššího Brodu ostrovní dům odstřižený od energií

Šetřit, ale i vyrábět energii. Takový je záměr projektu Český ostrovní dům. Zakladatelem je třicetiletý Pavel Podruh z Českého Krumlova, který ho celý před...  celý článek

Z Kanovnické ulice v Českých Budějovicích se má stát pěší zóna.
Revoluce v budějovické dopravě. Z rušné Kanovnické vznikne pěší zóna

Kanovnická ulice je podle počtu chodců druhou nejrušnější ulicí v Českých Budějovicích. Radnice z ní hodlá udělat pěší zónu, vytlačit motoristy a zklidnit i...  celý článek

ODLÉVÁNÍ DO FOREM. Slévárna v brněnských Chrlicích oslavila sto let fungování a
O propuštěné zaměstnance budějovické slévárny má zájem Kern-Liebers

Neuplynul ani týden od ohlášení hromadného propouštění v českobudějovické slévárně a vypadá to, že desítky zaměstnanců budou mít novou práci. Stojí o ně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.