Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Policista hlídal hranici v Maďarsku: Na stavbu plotů už je asi pozdě, říká

  7:23aktualizováno  7:23
Tři jihočeští policisté sedm týdnů střežili maďarsko-srbskou hranici při proudění běženců do Evropy. Mezi nimi i Tomáš Roupec z Jindřichova Hradce. Na podobnou misi by jel znovu a tvrdí, že na příliv migrantů je Evropa špatně připravená.

Tomáš Roupec z Jindřichova Hradce patří mezi zkušené policisty. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Odjel stovky kilometrů daleko, aby hlídal u oplocení na hranicích a sledoval, jak stovky migrantů proudí Evropou především do Německa. Třiatřicetiletý policista Tomáš Roupec z Jindřichova Hradce vloni na konci října na sedm týdnů opustil svou rodinu a každodenní práci a vyrazil do Maďarska.

Jak nyní vnímáte běžence?
Jsem přesvědčený, že jde pouze o ekonomické uprchlíky. Za tu dobu, co jsem tam byl, jsem se nesetkal s žádným typickým válečným uprchlíkem, kterému by bylo jedno, kde je, hlavně že je v bezpečí. Jedná se převážně o mladé muže, kteří by určitě byli prospěšnější ve své zemi. Je to jiná kultura. Můžu mít sice zkreslený pohled, ale vnímal jsem, že ženy a děti využívají pouze jako lidský štít pro média, kamery a fotoaparáty.

Snažili se uprchlíci dostat přes plot, a tedy i přes vaše hlídky?
Myslím, že věděli, že je zvýšená ostraha hranic na maďarské straně. Z toho důvodu se oplocení snažili překonávat hlavně v noci. A i přes nasazení velkého počtu příslušníků nelze všechna místa uhlídat. Maďaři se snažili vždy předem zjistit a vytipovat, kde se skupina o 10 až 70 lidech pokusí překonat plot, a pak být na tom místě připraveni.

Dostali jste se s některými běženci do konfliktu?
Já jsem se s agresí nesetkal. Oni se snaží dostat do vnitrozemí a dále pokračují do západních zemí. Běženci před vámi utíkají, i proto jsem nezaznamenal žádný útok z jejich strany. Chtěl bych dodat, že nelegální překonání či poškození oplocení je v Maďarsku trestným činem a za něj je poměrně vysoký trest, který končí odnětím svobody.

Vznikala tam stanová městečka?
To jsem nikde neviděl. Spíše se běženci snažili dostat dál a hojně využívali služeb převaděčů. Jejich konečná stanice určitě nemělo být Maďarsko, ale Německo nebo severské země.

Kde přesně jste sloužil?
České velitelství bylo v Szegedi. Odtud jsme my policisté a maďarští vojáci jezdili do služeb v jednotlivých úsecích. Pod velitelství spadá 75 kilometrů státní hranice se Srbskem v oblasti Rözske, Ásotthalom a Mórahalom. Jsou to místa, kde byl v letních měsících největší příliv běženců. Celkově má hranice délku 170 kilometrů.

Byli tam kromě českých a maďarských policistů i jiní z dalších států?
Sloužili tam také Slováci a Poláci a také maďarští vojáci, ať už profesionálové, nebo studenti maďarské důstojnické školy. V podstatě byli na ostrahu hranic nasazováni příslušníci států visegrádské čtyřky.

Kolik vás na místě hlídalo?
Ohledně nasazení sil vždy rozhodoval maďarský velitel, kdy na denní i noční službu připadalo přibližně 300 příslušníků.

Pro vás to bylo asi hodně jiné než běžný pracovní den v Jindřichově Hradci, že?
Samozřejmě. Když sloužím na obvodním oddělení, zpracovávám trestnou činnost a podobně, tam by se to dalo přirovnat k práci cizinecké a nebo v minulosti pohraniční policie. V podstatě jsme hlídali u oplocení. Českou republiku zastupovali zkušení policisté, každý musel mít odslouženo více než pět let. Byli tam členové cizinecké, dopravní, pořádkové policie, služby kriminální policie a vyšetřování. Dále i příslušníci ze speciální pořádkové jednotky a pohotovostní motorizované jednotky.

Co říkali na vaši přítomnost místní obyvatelé?
Bylo znát, že jsou rádi, že tam jsme. Byl jsem u toho, když nám jeden z místních napsal na kus papíru, že obyvatelé jsou rádi za naši pomoc. Vzkaz nám dal za stěrač u služebního auta. Když jsme pak mluvili s místními lidmi, tak nám bylo jasné, že v minulých měsících museli zažívat - v uvozovkách - peklo.

Takže oni se osobně střetli s migranty?
Jeden starší muž o tom vyprávěl. Žije v těsné blízkosti státní hranice a žije pouze z toho, co vypěstuje. Jejich oblast je na naše poměry chudá. V letních měsících loňského roku se mu přehnal přes jeho sad několikatisícový dav běženců. On pěstuje jablka, papriky nebo broskve a běženci mu zničili a rozkradli kompletní úrodu, která ho měla živit celý tento rok. Podle místních obyvatel je Evropa zradila, jelikož jim nikdo v těch prvních týdnech a měsících nepomohl.

Maďarsko na začátku sklízelo za stavbu plotu velkou kritiku.
Já se stavbou plotů mezi jednotlivými státy souhlasím, ovšem teď už je na to asi pozdě. Každý stát by si měl chránit svoji bezpečnost, a pokud si myslí, že tomu postavení plotu pomůže, ať si jej postaví. Maďarsko skoro každý za stavění plotu odsuzoval a poté ke stejnému řešení přistoupily i další státy. Maďarsko jenom chtělo chránit svoje obyvatelstvo a vnější hranice schengenského prostoru. V tom vidím největší problém, je slabá ochrana a ostraha vnějších hranic Schengenu.

Do Evropy se dostaly statisíce běženců. Co se s tím teď dá dělat?
Nejsem specialista, ale domnívám se, že aktuálně není v možnostech bezpečnostních orgánů jednotlivých zemí důkladně prověřovat všechny osoby, které do Evropy proudí. Osobně vnímám příliv těchto běženců jako budoucí obrovské bezpečnostní i sociální riziko pro celou Evropu. Také právě proto mi moje policejní práce, a nejen ta v zahraničí, připadá velmi důležitá.

Myslíte, že se pro migranty může stát cílovou zemí i Česko?
My pro ně nejsme cílovou destinací. Hledají místo, kde jim nabídnou lepší sociální podmínky ve formě různých dávek a podobně. Pokud by je nějaká opatření donutila, aby začali proudit do naší země, změní se pouze jejich koridor, ale budou se chtít dostat dál na Západ.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.