Pracovníci Správy Národního parku Šumava vrátili potok v oblasti Černého Kříže z násilně narovnaných kanálů do původního mělkého meandrujícího koryta.
Kudy k potoku HučinaTuristé mohou k potoku Hučina dojít od Informačního střediska ve Stožci. "Vyrazí po Vltavské cestě směrem na Černý Kříž a Novou Pec. Trasa je dlouhá zhruba 4,5 kilometru. Dá se jít pěšky a v létě jet na kole," popsal mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek. |
Akce je součástí obnovy šumavských rašelinišť a mokřadů včetně drobných toků, které patří ke klíčovým projektům ochrany přírody na Šumavě. Práce začaly v srpnu a stály necelé dva miliony korun. Park je zaplatil díky dotaci z evropských fondů.
"Upravili jsme úsek toku dlouhý 1,2 kilometru. Navrácením do původního koryta a obnovou zvlněných meandrů vzrostla jeho délka o téměř půl kilometru na 1 672 metrů," uvedla Eva Zelenková z odboru ochrany přírody Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Po dalším samovolném vývoji, kdy bude docházet k přirozenému vymílání břehů, očekávají odborníci parku zvětšení smyček meandrů a prodloužení délky toku na 1 850 metrů. Přirozený tok potoka je vhodný i pro rostliny a živočichy.
"Vrátí se s ním i pestrost stanovišť pro vodní živočichy i rostliny a zvýší se jejich rozmanitost," potvrdila Iva Bufková z šumavského parku, která má ochranu rašelinišť a mokřadů na starosti.
Regulace, neboli napřímení drobných toků prováděné v minulosti, má velmi nepříznivý dopad na vodní režim v krajině. "Prohloubením a napřímením koryt toků došlo k urychlenému odtoku vody z povodí. To se negativně projevuje zejména ve vztahu k průběhu a intenzitě povodňových vln v níže položených a často zastavěných částech povodí," upřesnila Zelenková.
Vedle dalších problémů způsobují napřímené drobné toky pokles vody v cenných mokřadech včetně rašelinišť a silně omezují jejich zachování a ochranu. Násilné úpravy vedly k radikálnímu snížení rozmanitosti života ve vlastním toku, ale i v okolních mokřadech, které jsou součástí záplavových území, takzvaných potočních niv.
První pstruzi v něm byli hned
Původní mělké koryto zůstalo na mnoha místech v terénu dosud dobře znatelné. Naproti tomu dno rovného kanálu bylo silně zahloubeno oproti okolní úrovni terénu.
"To jednak bránilo přirozeným rozlivům a zasakování vody při povodních a současně vedlo k vysoušení nedalekých cenných rašelinišť se vzácnými druhy rostlin a živočichů," vysvětlila Bufková.
V obnoveném původním korytě potoka už teče voda. První pstruzi se v něm objevili hned druhý den po napuštění.
Revitalizace potoku Hučina představuje na Šumavě první větší projekt tohoto druhu. "Na území parku dále mapujeme všechny napřímené a kanalizované úseky drobných potoků. Chystáme revitalizaci Žlebského, Jedlového a Uhlíkovského potoka," plánuje ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek.
