Většinou se brodí ve vodě a bahně, někde i tak daleko od běžných cest, že nemohou spoléhat ani na pomoc techniky. Materiál potřebný na opravu tak někdy nosí i stovky metrů daleko.
Lidé, kteří opravují na Šumavě poválkové chodníky, mají každé jaro a podzim práce dost. Správa NP Šumava má takových chodníků na starost přes čtyři kilometry, a protože dřevo v takových podmínkách dlouho nevydrží, je třeba každou sezonu vyměnit stovky metrů chodníků. Jen letos to je asi 300 metrů.
Tentokrát se Správa zaměřila na úsek u hory Plechý v místech, kde vede turistická cesta na sousední Smrčinu. Úsek chodníku tam byl dlouho poškozený už delší dobu.
„Na špatný stav 150 metrů poválku v tomto úseku nás upozornil už loni jeden z turistů. Chtěli jsme se na opravu soustředit už zjara, jenže až do května bylo tak chladné počasí, že jsme práce museli odložit na podzim,“ říká mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Podle něj je právě přívětivé počasí pro podobné úpravy turistických cest základním předpokladem. Většinou totiž dovolí práce soustředit jen do několika týdnů v roce a je tak nutné vše dobře připravit a naplánovat.
Výměnu chodníčků v obdobích mimo hlavní sezonu pravidelně zajišťují pracovníci Správy. Jen občas se vyspravení dřevěných chodníčků ujme externí firma. Letos je to případ prací na Tříjezerní slati, která je od začátku září pro turisty uzavřena. Chodníčky, po kterých turisté do jádra rašeliniště chodí, tam byly také už v havarijním stavu.
„Práce by měly skončit nejdéle do 31. října, jedná se ale o firmu, která má s podobnými zakázkami zkušenosti a proto pokud počasí dovolí, očekáváme, že turisté budou moci slať znovu navštívit už o něco dříve,“ podotýká ředitel Správy Pavel Hubený.
Na Tříjezerní slati si návštěvníci nevšimnou jen nových chodníčků a pevnějšího zábradlí, na několika místech se objeví i další vyhlídkové plošiny. Na tuto opravu získala Správa evropskou dotaci, která pokraje polovinu z nákladů na výměnu dřeva. Jinak investuje Správa do údržby poválkových chodníků každoročně několik stovek tisíc korun a materiál si snaží zajišťovat sama.
Až do roku 2012 se na tvorbu chodníků využívalo vždy smrkové dřevo. To má ale ve vlhkém prostředí životnost jen asi pět let. V poslední době proto Správa využívá modřín, který by měl mít životnost minimálně dvojnásobnou. „Lépe odolává právě extrémnímu počasí a vlhkému prostředí. Samozřejmě, i jako v případě dřívějšího smrkového dřeva, se snažíme v maximální možné míře využívat materiál přímo ze šumavských lesů,“ dodal mluvčí Dvořák.
