Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trému neznám, publikum nevidím, pochvaluje si nevidomý muzikant

  9:46aktualizováno  9:46
Nevidomý muzikant Radek Žalud zvládá i dvacet koncertů za měsíc. Rád si také pořizuje technologické novinky a plánuje rodinu. "Prostě jsem řízením osudu ztratil možnost vidět a nic s tím neudělám," nežehrá na život muž, který je od narození nevidomý.

Radek Žalud při rozhovoru ve známé českobudějovické restauraci Masné krámy. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

V polovině ledna Radek Žalud zamířil na natáčení Pošty pro Tebe do pražského televizního studia. S kamarádem, slovenským zpěvákem Marošem Bangem tam pozvali ženu, která je seznámila, a oni už spolu natočili několik duetů.

Trému neměl, při koncertech s Danem Landou si zvykl vystupovat před tisícovkami diváků. "Mám výhodu, že ty davy nevidím, jen vnímám atmosféru," směje se.

Radek Žalud (28 let)

Sice žije s rodiči v Kališti u Lipí na Českobudějovicku, ale odtud neustále už od čtyř let vyráží po celé republice. Nejprve každý týden do mateřské školy v Brně, poté do Základní školy na českobudějovickém sídlišti Máj, pak na konzervatoř Jana Deyla do Prahy. Tam vystudoval harmoniku, klavír, klasický zpěv a obor ladič pian. Účastnil se řady pěveckých soutěží, vyhrál Jihočeského vrabčáka. Na koncertech vystupoval společně i s Danem Landou či Magdou Malou. V TV Šlágr zpívá muzikálové melodie a v poslední době začal intenzivněji spolupracovat se slovenským zpěvákem Marošem Bangem. Ten je rovněž nevidomý.

"Narodil jsem se v sedmi měsících a v inkubátoru mi podle doktorů spálili sítnici. Jo, občas vidím nějaké záblesky světla, ale to si předtím musím dát pár becherovek," konstatuje bez známky hořkosti.

Na setkání v Masných krámech ho sice autem přivezl tatínek Jiří, ale jinak cestuje po celé republice autobusy a vlaky většinou sám.

Pokud vyráží na nějaké vystoupení, platí si asistentku, která mu třeba vyžehlí košili nebo sako a doprovodí ho na pódium.

Radek Žalud se za bílou hůl nestydí. "Prostě jsem řízením osudu ztratil možnost vidět a nic s tím neudělám. Musel jsem se proto naučit v tomhle světě vidících orientovat co nejlépe," dodává.

Vzápětí se pochlubí nejnovějším dotykovým telefonem. Ten mu řekne, kdo volá, a dokáže identifikovat každé číslo, které je ve veřejné síti. SMS zprávy diktuje, ale pokud potřebuje, dokáže je napsat i sám.

"Snažím se vždycky si pořizovat novinky na elektronickém trhu, protože přinášejí pro nás nevidomé spoustu vychytávek. Třeba speciální navigace mi oznámí, která tramvaj přijíždí na zastávku a kam jede. Ale nabídnutou pomoc při orientaci nikdy neodmítnu, zvlášť od žen," dodává spiklenecky.

Netají se tím, že jeho životem už prošlo několik dívek, ale žádná ještě nezakotvila natrvalo.

"Trochu mi vždycky vadí, když musím rodičům vidící dívky dokazovat, že stojím za to, aby se mnou chodila. Zjistil jsem ale, že holky s určitým handicapem lépe chápou některé mé problémy," vysvětluje.

Poslouchali rádio na schodech

Nad půllitrem piva, které má rád, se svěřuje, že právě další den míří na Slovensko za dívkou, která by se možná mohla stát jeho osudovou. V budoucnu si rozhodně přeje rodinu, ale zatím se bojí, že jeho pracovní vytížení by asi ženě vadilo.

"Jen v prosinci jsem měl dvacet dva koncertů. V Bruselu byl mezi hosty bratr belgického krále. Vystupoval jsem na Slovensku i doma v Čechách a tento rok plánuji, že jich bude také dost," říká zpěvák, který vyrůstal na dechovkách českobudějovického rozhlasu, které poslouchával s otcem a jeho kamarádem v poledne na schodech u domu.

Radek Žalud hraje od mala na harmoniku. Snímek vznikl v roce 2009, kdy vyhrál...

Radek Žalud vystudoval i hru na harmoniku. Snímek vznikl v roce 2009, kdy vyhrál pěveckou soutěž Jihočeský vrabčák.

Když je okouzlil interpretací písně Kdyby byl Bavorov, dostal právě od onoho tátova známého heligonku.

"Učil jsem se nejdřív sám, ale od druhé třídy jsem chodil do lidušky na Piaristické náměstí. Nebýt učitelky Marie Syrovátkové a Pavla Pikouse, který se dokonce kvůli mně naučil Braillův notopis, asi bych harmoniku někam odložil," vzpomíná vděčně na ty, kteří stáli u začátku jeho muzikantské dráhy.

Od 7. třídy pak začal na pražské Konzervatoři Jana Deyla pro zrakově postižené studovat nejen harmoniku, ale přibral i kytaru.

Plánoval, že díky ní bude balit holky. Logicky chtěl taky zpívat, ale až názor profesora Andreje Kucharského, který učil i Petera Dvorského nebo Gabrielu Beňačkovou, všechno změnil.

"Řekl mi tehdy při semináři, že jsem zpěvák jako poleno, což myslel jako pochvalu, a prohlásil, že se mám téhle cestě věnovat. Tak jsem to vzal jako osudový pokyn a rozhodl se, že neskončím jako učitel v hudební škole, což byla dráha většiny mých spolužáků," přiznává.

Vystupování v TV Šlágr

Tvrdí, že mu nedělá problém přecházet z jednoho žánru do druhého. Vliv na to zřejmě měl i fakt, že na českobudějovické ZUŠ ho nejprve učila operní pěvkyně Naděžda Honzíková a poté Jana Mikolášová, která zpívá s Budvarkou.

Díky opernímu a muzikálovému zpěvákovi Petru Dopitovi začal vystupovat s muzikálovými melodiemi i v TV Šlágr, a Petr ho dokonce začal učit hře na pilu, s níž on sám vyhrál i mistrovství světa.

A proč Radek Žalud není ještě superstar, kterou do muzikantských výšin katapultovala nějaká televizní soutěž?

"Stál jsem před porotou už ve dvou ročnících. Řekli mi, že jsem málo temperamentní a taky že zpívám jako Dan Hůlka. Nemůžu za to, že mám stejně jako on sytý baryton. Tak hraji a zpívám na koncertech a zábavách," poznamenává.

Jedinou nevýhodou podle něj je fakt, že pro řadu lidí je vlastně neznámý zpěvák, a tak se občas zdráhají dát za vstupenku 80 korun. Netrápí se tím a věří, že jeho čas ještě přijde.

"Hlas je moje deviza a jsem moc rád, že jsem ho mohl využívat při projektu 5 statečných, který organizovala Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých. V českobudějovické pobočce České spořitelny jsem sjednával bankéřům schůzky s klienty," vysvětluje s tím, že ho pochválila i šéfka Hana Petroušová, která si zpočátku takovou spolupráci jen těžko dovedla představit.

Radek Žalud věří v osudová setkání. Díky tomu se potkal s populárním slovenským nevidomým romským zpěvákem Marošem Bangem a plánují společné projekty. Chystají se spolu do Vatikánu.

"Věřím, že začala další nádherná kapitola mého života. Ačkoliv nevidím, slovy mé nejoblíbenější písně od Michala Davida tvrdím, že přece na to právo mám," dodává.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rybník v  Novém Veselí na Vysočině se probouzí do pravděpodobně nejteplejšího...
Rybářství Třeboň u soudu obhajuje chyby v privatizaci. Už podruhé

Chybami při privatizaci akciovky Rybářství Třeboň se letos už podruhé zabývá českobudějovický krajský soud. V obou případech se na nesrovnalosti přišlo v...  celý článek

V Českých Budějovicích začal ve čtvrtek 43. ročník agrosalonu Země Živitelka.
Země živitelka cílí na děti. Nabídne jim farmu i naučné stezky

Země živitelka - největší zemědělská přehlídka v Česku, se otevře na výstavišti v Českých Budějovicích už ve čtvrtek. Stovky vystavovatelů představí na 44....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
KONSTRUKTÉR LISOVACÍCH NÁSTROJŮ, 35 000 Kč/měs.

Grafton Recruitment Praha
Jihočeský kraj
nabízený plat: 20 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.