Dům u Lužnice, který v červnu 2013 zatopila voda.

Dům u Lužnice, který v červnu 2013 zatopila voda. | foto: Václav Janouš, MF DNES

Voda protekla domy v Zářečí před dvěma lety. Zdi jsou stále vlhké

  • 0
Zářečí, malebnou část Bechyně, vypláchla před dvěma lety voda. Nové protipovodňové zábrany nefungovaly, protože je město nenamontovalo včas. Domy jsou dodnes vlhké, zdi otlučené.

Sedmašedesátiletý Antonín Alexa má na svém domě v bechyňské čtvrti Zářečí u řeky Lužnice malovanou, na první pohled veselou, keramickou tabulku. To, co připomíná, je však smutné. Povodně z roku 2002.

A o metr níže má doma rysku, která ukazuje výšku vody v roce 2013.

Jeho dům plaval už několikrát. Od poslední velké vody jsou to dva roky. Přesto je řádění divokého živlu na domech vidět dodnes.

Data 1890, 1940, 2002, 2006, 2013. To jsou všechno roky, kdy domy v romantické čtvrti pod bechyňským panstvím vypláchla Lužnice.

V roce 2013 přišla voda rychle, nečekaně a agresivně ze všech stran. Na domy v Zářečí se valila z řeky, protože nové protipovodňové mobilní zábrany nestačilo město postavit včas, z nové kanalizace, ve které chyběly zpětné klapky bránící proudu vody dostat se z trubek, z okolních svahů a polí „dovezla“ i bahno.

Stěhovat se? Nikdy!

„Po dvou letech je stále mokrá podlaha a vlhkost z ní se tlačí do zdí. Dělá to mapy a nevěřím, že by se to vůbec kdy vysušilo,“ říká Antonín Alexa a ukazuje na dům souseda. Na tom je od vody dodnes patrná špinavá čára.

„Ani fasádu teď už nedělal. Než to přišlo, tak měl úplně novou,“ vypráví Alexa. Ačkoliv z neustálých oprav domu je už zdrcený, stěhování jinak ve vteřině odmítne. „Narodil jsem se tu. To bych musel odsud jedině vyplavat,“ dodá.

Na rohu u mostu vedoucího na malou náves stojí dům, který je řece nejblíž ze všech. V přízemí má už 22 let pronajatý prostor pro keramickou dílnu Milan Voborský. Na vodu se podle něj nikdo nemůže připravit, ledaže do přízemí stejně jako on nakoupí starší vybavení, které mu pak není líto vyhodit.

„Tady to přijde jak z řeky, tak z okolí. Pomohly by suché poldry a kdyby už se nepěstovala tolik kukuřice. Když je na poli, tak voda přiletí i při větší průtrži mračen,“ vypráví Milan Voborský a motorovou kosou upravuje živý plot před domem. „Když bydlíte u vody, tak s tím prostě musíte počítat,“ doplňuje.

Zábrany cvičně stavěli už dvakrát

V polovině ulice v domě, který ještě nemá fasádu a neměl ji ani při povodních, bydlí Renata Šafratová s přítelem. Ten se tam narodil, ona se přistěhovala loni. „Povodně jsem tu nezažila, ale jsem ráda, že nyní čas od času hasiči zkoušejí namontovat mobilní protipovodňové zábrany,“ říká.

Další sousedka přitom popisuje problémy, které kvůli vyplavení domu přetrvávají. „Vysoušeče jely naplno, spotřebovaly spoustu elektřiny, ale přesto je pořád zdivo vlhké. Ve všech pokojích máme na zdech mapy od vody. A nevíme, kdy to přijde znovu a jak nás ochrání nebo neochrání protipovodňové zábrany,“ doplňuje.

Právě ty byly při povodních před dvěma lety klíčové. Byly úplně nové, stejně jako betonová zídka podél řeky, na kterou se montují. Zábrany měly domům pomoci, jenže než je město vyndalo ze skladu a dobrovolníci spolu s hasiči přišli na to, jak je postavit, už bylo pozdě.

Domy už byly zaplavené a zábrany se tak stavěly už ve vodě, kdy prostě neměly smysl. Podle některých obyvatel pak fungovaly přesně obráceně: vodu ještě držely mezi domy.

Bechyňská radnice nyní věří, že je na situaci lépe připravena. Montování zábran cvičila na podzim a nyní v březnu.

„Letos je v plánu i čištění koryta řeky u vodní elektrárny. Zároveň jsme pořídili automobil na odvoz biologického odpadu, který ale chceme využívat i pro převoz mobilních protipovodňových zábran, takže vše bude rychlejší,“ uvedl starosta Pavel Houdek, který je ve funkci od loňských podzimních voleb a při povodních před dvěma lety město nevedl (více čtěte zde).