Když Lotrando ve známé pohádce uviděl na svých dlaních poprvé mozoly, řekl mu drvoštěp Drnec, že tohle ještě žádná práce nebyla, že to bylo jen takové šolíchání.
Mnozí mladí by s ním dnes nesouhlasili. Práce v lese je pro ně příliš fyzicky náročná a navíc se při ní nebere ohled na počasí. A tak přesto, že tahle práce začíná být lépe placená než dřív a navíc je jí dost, lidí, kteří by ji byli ochotni dělat, ubývá.
V letošním roce se to silně projevilo třeba v lesích, které obhospodařuje Správa NP Šumava, ale trend potvrzuje i největší vlastník tuzemských lesů, státní podnik Lesy ČR.
„Přímo u nás to tolik patrné není, protože práci zadáváme jiným firmám, takže nemáme takový přehled jako lidé, kteří ji provádějí přímo v terénu. Je ale pravda, že v sociálním programu, který nabízíme od dubna do října, je velký pohyb lidí. Rozhodně se ukazuje, že práci v lese nezvládne každý a mnoho lidí od ní rychle uteče,“ potvrzuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Dříve odrazovaly nízké mzdy
Podle ní navíc ubývá i starších lidí, kteří měli k práci v lese vztah z minulosti a živili se jí, i když nebyla příliš dobře placená. Libor Vaněček, ředitel společnosti Uniles, která patří k firmám s největším počtem zakázek u Lesů ČR v jižních Čechách, připomíná, že zatímco staří odcházejí, mladí se do práce v lese nehrnou.
„Do budoucna to může být velký problém. Zatím se nám podařilo vykrývat všechny požadavky, protože hodně spolupracujeme se živnostníky, ale i těch ubývá. Mladá generace do lesa nechce a staří odcházejí,“ říká Vaněček. Zároveň ale upozorňuje, že každý, kdo by o práci v lese projevil zájem, neměl by problém se uživit.
Mladé mohou prý odrazovat i historicky podprůměrné mzdy a také nízká prestiž práce, která se může často provádět i bez kvalifikace. Ceny navíc snižuje i to, že každá větší zakázka se soutěží a vyhrává ten, kdo nabízí nejnižší částku. V minulosti byl takový přístup kritizovaný právě na Šumavě.
Spíše než místní tam člověk při lesních těžbách potkal často třeba Ukrajince, které najímaly jako levnou sílu i velké firmy se sídlem daleko mimo Jihočeský kraj. Pro místní, kteří tak nízkou cenu nebyli schopni nabídnout, to znamenalo konec pracovních příležitostí.
Letos ale na celém území Šumavy zájem o pracovní příležitosti v lese chyběl. „Rámcové smlouvy jsme na minulé dvouleté období uzavřeli s 93 firmami. Do asi 40 procent minitendrů na pěstební činnost se ale nikdo nepřihlásil, u těžby to bylo číslo mezi 20 a 25 procenty,“ uvedl náměstek ředitele správy parku pro lesní ekosystémy Jan Kozel.
Ve chvíli, kdy se něco podobného stane, nemá správa jinou možnost, než vypsání minitendru opakovat, což může udělat třikrát po sobě. Pokud se nikdo nepřihlásí ani při opakování výzvy, nastupuje možnost takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění, při kterém samotní lesníci osloví většinou firmy, na které je spolehnutí, že práci udělají. Až do této fáze se letos dostalo jen několik případů.
Z problému je patrné i to, že o práci na Šumavě mají čím dál menší zájem i lidé, kteří na Šumavě žijí. „Neznám z našeho okolí mladé kluky, kteří by si zařídili živnost pro práci v lese. Dříve tu byli dva a oba skončili, rozhodně to ale nebylo proto, že by měli málo pracovních příležitostí. Jenže je to dřina, do které se prostě už nikomu moc nechce,“ říká Marek Drha, vedoucí územního pracoviště Prášily v NP Šumava.
V současné době připravuje správa parku nové rámcové smlouvy na následující dva roky. Aby zájemce motivovala, nabízí o 40 procent víc peněz v maximálních cenách než v předchozím období. A pozitivní je, že počet firem, kterým budou lesníci práci zadávat, stoupl možná i díky tomu na 115.
První minitendry by měly být vysoutěžené v první polovině ledna. „Doufáme, že to bude mít pozitivní dopad. Všichni ale víme, že lidí na práci je málo. A vzhledem k tomu, že z níže položených oblastí kraje hlásí šíření kůrovce, doufáme, že se o to málo nebudeme přetahovat s Lesy ČR či majiteli soukromých lesů,“ naznačil mluvčí parku Jan Dvořák.
