"V současné době se nám podařilo na území šumavského parku revitalizovat už téměř 500 hektarů rašelinišť. Obnáší to téměř 60 kilometrů přehrazených odvodňovacích rýh, z nichž některé byly široké až čtyři metry a hluboké přes dva metry," uvedla Iva Bufková z šumavského parku, která má ochranu rašelinišť a mokřadů na starosti.
RašeliništěJe bažinný ekosystém, který je trvale zamokřen pramenitou nebo dešťovou vodou se značnou produkcí rostlinné biomasy, jež se kvůli zamokření dlouho rozkládá. Odumřelé části rostlin se ve spodních vrstvách bez přístupu vzduchu přetvářejí na rašelinu. Přebytečná voda z rašelinišť odtéká, dochází tak k přirozenému odvodnění. Častým prvkem šumavských rašelinišť jsou jezírka a tůně. Zdroj: www.sumavainfo.cz . |
Loni dělníci zahrnovali kanály v oblasti Rokyteckých slatí, Luzenského údolí, na Soumarském mostě a na rašeliništi Nad Rybárnou. Celkem bylo minulý rok zasypáno 3,3 kilometru odvodňovacích stok.
Správa Národního parku Šumava se do revitalizace rašelinišť a mokřadů v nejcennějších lokalitách pustila v roce 1999 s cílem zachránit tyto unikátní zbytky severské přírody. Zároveň dochází k celkové nápravě narušeného vodního režimu v krajině.
Rašeliniště zabírají necelých deset procent území šumavského parku a je jich spousta typů - může to být třeba i podmáčený les nebo louka. Téměř dvě třetiny z nich byly v minulých dvou stoletích odvodněny. Nejvíc je lidé poničili v 70. a 80. letech 20. století při budování betonových stok.
V následujícím tříletém období se chtějí v šumavském parku pustit do obnovy rašeliniště Černohorský močál II poblíž cesty na Prameny Vltavy a rašeliniště na Zhůřském potoce, které se nachází v severozápadní části parku poblíž Hadího vrchu. Revitalizace každého z nich si vyžádá 3,5 milionu korun a park se chce do prací pustit s pomocí evropských dotací.
Obnovu rašelinišť v srdci šumavského parku vítají i místní starostové.
"Jsem rád, že se to děje, je to důležité i pro ochranu lesa. Zúčastnil jsem se výšlapu na Prameny Vltavy, kde mě až zarazilo, kde všude naši předchůdci nadělali stoky a dávali rouru vedle roury. Na Pramenech Vltavy se pak nejen kůrovec, ale samozřejmě i sucho podepisuje na tom, že stromy odcházejí. A já mám raději pohled na zelený les než na ten suchý," podotkl starosta Kvildy Václav Vostradovský.
