Těsně před železničním přejezdem v Ražicích na Písecku zahýbáme doprava. Po chvíli přijíždíme k rybářské baště. Sto metrů za ní zastavujeme na malém parkovišti, vjezd do rezervace Řežabinec je zakázán. Dál vyrážíme pěšky.
Je sedm hodin ráno a my se po polní cestě mezi rybníkem a tůněmi blížíme k táboru výzkumníků. Přírodovědné oddělení Prácheňského muzea v Písku pořádá na rybníku Řežabinec odchytovou a kroužkovací akci ptáků zvanou Acrocephalus.
Tým odborníků se do rezervace letos vrátil už počtyřicáté. Za tu dobu zde zkoumal celkem 34 242 ptáků ze 107 ptačích druhů. Letos se očekává odchyt 35 000. opeřence.
Po chvíli přicházíme k pozorovací věži, kde už vidíme natažené sítě. Zmítají se v nich drobná tělíčka právě lapených ptáků. Jiní už jen rezignovaně čekají na vysvobození.
„Přicházíte akorát, právě jdeme prohlédnout sítě,“ vítá nás mezi stany zoolog Prácheňského muzea Jiří Šebestian, který od roku 2002 akci organizuje. S partou vědců se vracíme zpátky k sítím. S jemností a citlivostí chirurgů vyplétají opatrně ptáky z pasti a dávají je do připravených vaků.
„Musí se to dělat opatrně a nemůže to dělat každý. Před několika lety se nám stalo, že sem přišli aktivisté, kteří ptáky ‚osvobodili‘. Ti nám pak ještě několik dní skákali kolem stanů po zemi, měli pochroumaná křídla a nohy,“ vzpomíná Šebestian. Mně je při pohledu na drobná tělíčka vážící jen několik gramů jasné, že bych si vyplétání z jemných sítí sama ani nedovolila zkusit.
Vyhodnocují tukové zásoby
V táboře už je připravený tým dalších vědců. Ti určují druh opeřence, okroužkují ho a pak začíná prohlídka včetně měření a vážení.
„Vyhodnocujeme tukové zásoby, celkovou kondici, pelichání, stav opotřebení peří, zkoumáme i změnu křídel a ocasů. Hlavním cílem celé akce je dlouhodobé monitorování stavu populace ptáků v jedné z ornitologicky nejvýznamnějších národních přírodních rezervací v České republice,“ vysvětluje Šebestian.
Po pečlivém zápisu pak odborníci opeřence, kteří se snaží vyprostit z lidských dlaní klováním, pouštějí znovu na svobodu.
„Sledujeme i tah ptáků, teď už je období, kdy některé druhy odlétají. Když se pak někde na zimovišti, nebo v jiné části Evropy podaří odchytit okroužkované jedince, může se prokazovat směr jejich tahu. A když se tady podaří odchytit jinde okroužkovaného ptáka, je zajímavé pro nás, odkud přilétl,“ podotýká Lumír Vozábal, člen týmu, který byl i u historicky prvního odchytu.
Chytí se chřástal malý?
Když se do jemných nárazových sítí, kterých je na třinácti stanovištích nataženo celkem 222 metrů, zaplete zajímavý druh, mají odborníci o to větší radost.
„Nejčastěji v sítích uvázne rákosník obecný, zpěvný nebo proužkovaný, budníček menší a pěnice černohlavá. Ze zajímavějších druhů očekáváme také slavíka modráčka, cvrčilku slavíkovou, ledňáčka říčního a po letech snad i bukáčka malého. Když skutečně bude přát štěstí, chytí se i chřástal vodní, kropenatý či malý, případně některá ze sov nebo dravců,“ vyjmenovává Šebestian.
Během deseti dnů chytnou vědci i přes tisíc opeřenců. Loni byl hojným lapeným druhem ledňáček.
Přestože ho lidé vidí málokdy, na Písecku se mu daří. „Záleží na průběhu počasí na jaře. Právě ledňáček není ohrožený deštěm, protože hnízdí v norách, ale může být ohrožený vodou, která jim noru vyplaví. Musí mít čistou vodu, aby viděl rybky, které loví. Je tak spíš u potoků nebo horních toků řek. A musí tam být hlinitý břeh, do kterého může vyhrabat nory a zahnízdit,“ radí Vozábal, kde na modrého zástupce ptačí říše narazit.
Občas se ale do pasti chytí i druh naprosto nečekaný. V minulých letech to byla andulka nebo zebřička. Svobody si po útěku od chovatelů moc neužili, odborníci je zase předali chovatelům, v přírodě by nepřežili.
Rozsáhlý výzkumný projekt u Řežabince je ojedinělý nejen v Evropě, ale i v celosvětovém měřítku. Většina dnešních profesionálních jihočeských ornitologů tak začínala sbírat své zkušenosti právě tady a dodnes se sem řada z nich vrací.
Akce, která trvá do 5. srpna, je otevřena i veřejnosti. Lidé mohou vědce navštívit denně od 6 do 18 hodin, nejvíce však uvidí, když přijedou ráno. Mohou také vyrazit s profesionály vybírat sítě.
